Jaké problémy má starý pes
Kdy u psů nastává stáří, se nedá přesně určit, někteří lidé při srovnání psího a lidského věku, násobí psí věk číslem sedm, to ale pravděpodobně není přesné. Některé odborné zdroje uvádějí, že je lepší počítat, že první psí rok života se rovná šestnácti letům toho lidského, druhý věk pak zhruba osmi, a všechny následující roky se rovnají již čtyřem.
Stejně jako u lidí vyšší věk může i u psů způsobit řadu zdravotních problémů, typu zhoršení zraku, sluchu, problémy s chrupem, artrózu, onemocnění srdce, ledvin, jater a další zdravotní komplikace. U lidí i u psů jsou projevy stáří individuální, u každého psa se mohou objevit v jiném věku a stejně tak nemusí mít stejné zdravotní problémy. U některého psa bude stáří probíhat poklidně, u jiného bude problematické, je to stejné jako u lidí. Individuální je také to, kdy psy vstupují do stáří, obecně platí, že čím menší rasa psa, tím je stáří pozdější. U vlčáka přijde tedy stáří pravděpodobně dříve než u malého jezevčíka. Kvalitu života psa ve vyšším věku může majitel svému psímu mazlíčkovi zlepšit tím, že se o něj bude dobře starat, dopřeje mu kvalitní krmení, dostatek pohybu, nebude ho přejídat, ale ani ho nenechá hladovět.
Psího miláčka může postihnout řada různých chorob a zdravotních problémů různých stupňů závažnosti. Patří sem například:
Zhoršení zraku
Čím starší pes, tím obvykle hůře vidí. Zajímavé je to, že psa na rozdíl od člověka postupná ztráta zraku příliš nezasáhne. Pes se totiž řídí více čichem než zrakem. Zhoršené vidění se u psa projevuje nejprve v noci, kdy je najedou jeho chůze váhavá. Zhoršení stavu očí, hlavně postupná ztráta zraku se může projevit i fyzicky, oči psa mohou být podrážděné, plné červených žilek. Také se horší orientace psa v prostoru, více naráží do předmětů, problém mu náhle může dělat i obyčejná chůze. U starších psů se ale zkoumá, jestli netrpí šedým zákalem, který se pozná tak, že oči psa působí matně a neprůhledně. U starších psů jsou také častější oční infekce.
Zhoršení sluchu
Zhoršení sluchu je pro staré psy typické, obvykle postihne psí miláčky při věku starším deseti let. Může se ale jednat třeba o drobné zhoršení, kdy pes již neslyší šepot, ale i o úplnou ztrátu sluchu. Na rozdíl od člověka, pro psa nejsou žádná naslouchadla, takže pokud se sluch psovi zhoršuje, neexistuje přímá kompenzační pomůcka. Pokud je ale ztráta sluchu postupná a majitel je trpělivý, může psa naučit reagovat na signály rukou či tělem. Navíc neslyšící pes sice neslyší příchod člověka, ale cítí ho – pomocí vibrací, když se člověk pohybuje po ploše. Takže i neslyšící pes si umí poradit a užít si zbytek svého života, vždy jen záleží na majiteli, jak si s jeho zdravotním problémem poradí.
Zhoršení stavu psího chrupu
Kdo měl někdy staršího psa, tak ví, že s věkem se psovi více kazí zuby a zároveň se mu zhorší dech. Horší se mu také dásně, u nichž hrozí velké množství zánětů. Plak, který se usazuje psovi na zubech, je plný bakterií, které následně ovlivňují kvalitu psího chrupu. Bakterie se také šíří pod zuby, a tak mohou na dásních způsobit bolesti otoky. Vrcholem může být, když se dásně odtrhnou od zubů. Tento problém se dá poznat tím, že psovi krvácí dásně, nebo obsahují červené otoky. Pokud majitel psovi zuby nijak nečistí, může dojít také k tomu, že bakterie, které se v psí tlamě nachází, se dostanou do krve a způsobí poté srdeční nebo ledvinové problémy.
Osteoartróza
Toto onemocnění se projevuje hůře spíše u větších psích plemen (ale i malá plemena tímto onemocněním trpí!), u nichž je zátěž kloubů a chrupavek mnohem vyšší. Stav psa se navíc zhoršuje, pokud pobývá hodně v zimě a ve vlhku. Majitel toto onemocnění u psa snadno pozná, ten totiž mění své návyky, náhle se nechce příliš hýbat, pohyb mu činí problém, stejně jako vstávání, skočení do auta i z něj. Problém mu dělá hlavně chůze do schodů, dlouhé stání i delší chůze. Pokud psa bolí konkrétní kloub, často si to místo olizuje. Pes trpící artritidou může být také podrážděný a agresivní, je proto nutné vyhledat lékaře, který psu může pomoci různými léky. Proti artritidě se dá bojovat tím, že pes bude mít správnou váhu (obezita onemocnění výrazně zhoršuje) a bude s ním chodit na pravidelné kontroly k veterináři.
Kašel
Naopak toto onemocnění je spíše typické pro menší plemena, které často trpí chronickými bronchitidami.
Různá onemocnění srdce
Nevýhodou těchto onemocnění je, že je majitel nemusí včas rozpoznat, proto je důležité se psy chodit na pravidelné kontroly k veterináři, který ví, na co se má zaměřit. Malá psí plemena často trpí nedoléháním srdečních chlopní, větší psi zase tím, že se srdeční sval zvětší a netepe jim dostatečně silně. Mezi příznaky srdečního onemocnění je, že se psi obvykle náhle zadýchávají, přestože nebyli vystaveni přílišné námaze. Objevuje se u nich také kašel a různé další dýchací potíže spojené s modráním dásní nebo jazyka. V takovém případě je velmi naléhavé dostat psa včas k veterináři.
Obezita, ztráta tělesné hmotnosti
Obezita je u starších psů velmi častým problémem. Může být způsobený řadou faktorů, nejčastější příčinou ale je, že staří psi mají pomalejší metabolismus, a tak rychleji přibírají. Majitel by měl na to myslet, a u staršího psa změnit krmivo na to, které je určené pro psy seniory. Psí obezita může být také způsobená tím, že řada majitelů svým psům dopřává jídlo, které pro mě není určené (lidské), mladší metabolismus se s ním zvládá vyrovnat, ten starší už ale ne. Obezita může být také důsledkem psí osteoporózy, protože pes, který se méně hýbe, ale dostává velké množství krmiva, rychleji přibírá. Obezita může navíc u psa vyvolat další zdravotní problémy: zhoršené dýchání, zhoršený stav kloubů a chrupavek atd.
Naopak výraznější ztráta tělesné hmotnosti je jedním ze symptomů psích zdravotních problémů. Pokud pes náhle bez příčiny hubne, obvykle ho trápí nějaké onemocnění. U starých psů může být příčinou i zhoršení chrupu, a jeho bolestivost, která způsobuje, že pes se nedokáže pořádně najíst, a proto hubne.
Cukrovka
Stejně jako lidi, tak psi může zasáhnout to, že jejich slinivka břišní nedokáže produkovat dostatek inzulínu, a tím u psa vzniká diabetes mellitus, takzvaná cukrovka. V některých případech sice inzulín ve slinivce vzniká, ale nepůsobí na buňky, tak jak by měl. Správně by totiž měl inzulín pomáhat přesouvat glukózu z krve do buněk lidského těla, které by pak glukózu využili k potřebné energii. Cukrovka se dá u psa léčit, důležité ale je, aby si majitel zdravotní problémy psa uvědomil a vyhledal odbornou pomoc. Mezi příznaky diabetu patří nadměrný pocit žízně, časté močení, ztráta hmotnosti, únava, zvýšená podrážděnost, vracející se infekce, rozmazané vidění, zhoršení hojivosti ran. Pokud se diabetes potvrdí, obvykle veterinář předepíše inzulínové injekce. Cukrovka může zasáhnout psy velkých i malých plemen.
Samovolný únik moči
I další zdravotní problém postihuje psy i jejich starší páničky. Svaly starších psů hůře udržují potřebné napětí, a tak u nich může dojít k úniku moči, ale i stolice. Čím je pes starší, tím víc se u něj mohou tyto příznaky objevovat. Zpočátku se může pes pomočovat jen občas a problém vyřeší častější venčení, postupně budou ale k zvládání problému potřeba léky. I v tomto případě je potřeba vyhledat veterináře pro případ, že únik moči není jen zdravotním problémem, ale jedná se o symptom vážnějšího onemocnění, například zánětu močového ústrojí, onemocnění ledvin atd.
Selhávání jater
Játra jsou jako orgán pro psa velmi důležitá, zbavují tělo škodlivých látek, a pokud tedy nefungují správně, tak v těle škodliviny zůstávají, a „tráví“ psa zevnitř. Mohou tak poškodit další orgány, které pes nezbytně potřebuje. Kromě toho, že škodlivé látky při poruše jater zůstávají v těle, tak také nefunguje metabolismus různých látek, jako jsou tuky, minerály a cukry. Obrovskou nevýhodou tohoto onemocnění je, že se projeví až, když jsou zasažené i další orgány a dochází k jejich selhávání. Majitel psa by si měl všímat drobných změn nejen v jeho chování, ale i na jeho těle, jestli pes není citlivější na pravou část břicha, jestli jeho zuby a oči nejsou zažloutle, případně jestli mu neotéká břicho.
Selhávání ledvin
Častěji než játra v těle zvířat selhávají ledviny. Zhoršení stavu ledvin je typickým příznakem psího stáří. Selhání ledvin může být akutní, nebo chronické. V akutním případě je to náhlé a těžko se mu dá zabránit, úmrtnost je v takovém případě velmi vysoká. Pes zničehonic působí apaticky, nepřijímá potravu a přestává močit (výjimkou ale není ani opačný stav, kdy pes pije hodně a stejně tak i hojně močí). U chronického typu tohoto onemocnění se příznaky objevují postupně, a stejně tak se zhoršuje i stav zvířete. U tohoto typu se mění nejen chování psa, které postupně začíná být apatické, je unavenější, nechce si hrát ani se příliš mazlit, nemá zájem ani o jídlo a pohyb, mění se ale i vzhled psa, ten začíná hubnout, a horší se kvalita jeho srsti. Kromě selhání ledvin může psa také trápit prasklý močový měchýř, ledvinové kameny, ale i to, že samotné ledviny stárnou a jejich činnost již není tak kvalitní. Při ledvinových kamenech majitel u psa pozoruje větší apatii, častější konzumaci vody, ale i pomočování, ztráta chuti k jídlu, ztráta hmotnosti, zvracení, ale i hnědé zbarvení jazyku a podivný zápach z tlamy.
Snížená funkce štítné žlázy
Takzvaná hypotyreóza se obvykle u psů projevuje kožními problémy, zhoršenou kvalitou srsti, náhlým přibíráním bez zjevné příčiny, apatií. Hypotyreóza se u psa pozná z krevních testů. Tento zdravotní problém se dá léčit.
Nádorové onemocnění
Rakovina je dalším onemocněním, které se často objevuje u starých psů. U psů se nejčastěji objevuje rakovina lymfatického systému, rakovina kostí i měkkých tkání, orální melanom a rakovina prsu. A léčí se v podstatě stejně jako u lidí. Pokud veterinář přijde na to, že pes má někde v těle ukrytý nádor, může se ho pokusit chirurgicky odstranit, v dnešní době je ale možná i chemoterapie případně radioterapie a kryochirurgie. Nádor u psa obvykle objeví veterinář, rakovina se u psa projevuje obvykle až ve vyšším stupni, kdy se může (ale nemusí, na některých psech se to ani nepozná) změnit jeho chování. Rakoviny, která se projevuje boulemi (mohou být všude na těle), si ale může všimnout i majitel psa, v takovém případě je nutné hned psa odvézt k veterináři, který mu vyšetří krev. Kromě boulí po těle se rakovina může projevit i ztrátou hmotnosti, zhoršeným uzdravováním ran, krvácením z úst, nosu a uší, slintáním, kašlem, potížemi s jídlem, únavou, průjmy, zácpou a krví či slizem ve stolici.
Syndrom kognitivní dysfunkce
Syndrom kognitivní dysfunkce, častěji známý jako demence či senilita, je u starých psů velmi běžným jevem. Projevuje se tím, že se psům postupně mění osobnost, působí zmateně a dezorientovaně, je zřejmé, že ztrácí paměť. Stejně jako u Alzheimrovy choroby u lidí, ani u tohoto syndromu není jasné, co přesně nemoc způsobuje. Pes trpící tímto syndromem může zapomenout na své oblíbené hračky, na místo, kde bydlí, ale i na své jméno. Stejně tak k tomu ale patří i pomočování a úniky stolice, zvýšená unavenost a apatie, pes může být i více agresivní. Bohužel na senilitu není ani u psů žádný lék.
Lymská Borelioza u starého psa
U starých psů se ale mohou projevit i choroby, které stejnou měrou mohou propuknout i u mladších psů, patří sem například lymská borelióza.
Psi tráví většinu svého života venku a v některých ročních obdobích mohou být (stejně jako lidé) snadno napadeni klíštětem, které přenáší nejrůznější nemoci a jednou z nich je právě lymská borelióza. Toto onemocnění má několik stádií a všeobecně platí, že čím déle se začne onemocnění léčit, tím fatálnější jsou pro nemocného psa důsledky. Problémem tohoto onemocnění je, že symptomy se neprojeví u každého psa (dokonce podle některých zdrojů se objeví jen u 10 % nemocných psů!), a tak odhalení této nemoci obvykle přichází pro psa pozdě. Záchrana je tedy nemožná. Mezi symptomy patří kulhání, problémy s močením, deprese, ztráta chuti k jídlu. Bohužel všechny toty symptomy provází stáří psů, a tak právě u psů seniorů je velmi těžké boreliózu odhalit, protože páníček obvykle tyto symptomy připisuje tomu, že pes je starý, trpí artritidou, nebo jiným zdravotním problémem.
Nemoci tlapek u starých psů
U starých psů, stejně jako u těch mladších se může objevit řada onemocnění tlapek. Na tlapkách se může objevit zánět, tlapky mohou být odřené, polštářky na tlapkách mohou být různě popraskané, nebo jinak poraněné. Záněty mohou být také mezi prsty. Všeobecně u těchto problémů platí, že psa velmi trápí, jsou mu nepříjemné, a proto si tlapky třeba častěji olizuje, také se méně pohybuje, obzvlášť když je tlapka bolestivá, někteří psi bolestí také ztrácejí chuť k jídlu a mohou být apatičtí, ale i agresivní. U starých psů opět bývají někdy tyto změny chování psa mylně zaměňovány za příznak stáří. Majitel se domnívá, že pes trpí nějakou stařeckou nemocí a přitom má třeba jen poraněnou tlapku.
Kdy nechat psa utratit
V souvislosti s mnoha stařeckými nemocemi psů nastává otázka, kdy psa nechat utratit. Na začátku je třeba zdůraznit, že uspání pejska je rychlé a bezbolestné. Majitel se nemusí bát, že by jeho miláček v posledních chvílích trpěl.
Řada majitelů starších psů si klade otázku, jestli je lepší nechat psa dožít tak, jak je, nebo jej nechat uspat. Veterináři v takových případech radí, aby byl pejsek uspán, pokud trpí nějakou nevyléčitelnou a hlavně bolestivou nemocí. Je to pro něj důstojnější a lepší, než ještě několik měsíců trpět nesnesitelnými bolestmi. Platí tedy, že pokud zdravotní stav psa není dobrý a není naděje na jeho zlepšení, měl by majitel utracení psa zvážit.
Euthanasie obvykle probíhá u veterináře v ordinaci, ale na přání majitele k ní může dojít i doma. Psu je do těla vstříknuta velká dávka anestetik, které psa velmi rychle uspí, a pak je mu vpíchnuta další dávka, která postupně pak zastaví jeho životní funkce.
Autor: © Mgr. Jitka Musilová