Informace od profesionálů

MENU

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  

Selhání ledvin u psa

 


Aktualizováno:

Nemoci zvířat

Při selhání ledvin dochází k otravě organismu vlastními zplodinami, které se za normálních okolností vylučují močí z těla.

Příznaky a projevy

Ledviny se skládají z mnoha jednotlivých tělísek (funkčních jednotek) odpovědných za filtraci krve a regulaci hladiny důležitých látek. Ledvinná funkční jednotka se nazývá nefron. Nefron je složen z filtračního tělíska (glomerulu), což je klubíčko cévních kapilár v pouzdru (Bowmanovo), které chytá a svádí filtrát do odvodného (odpadního) kanálku. V kanálku dochází ke zpětnému vstřebávání důležitých přefiltrovaných látek, iontů a vody. Na základě výměny různě nabitých částic se zde pomáhá udržovat správná acidobazická rovnováha (pH krve). Kanálky se sbíhají do větších sběrných kanálků, které ústí do ledvinné pánvičky a močovodu.

Hlavní funkcí ledvin v organismu je očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Selhání má vždy příznaky otravy (vlastními zplodinami). Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladého zvířete. Obecně se považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.

Příčiny ledvinného selhání jsou různé. Mimo jiné záleží také na věku. U mladých zvířat se může jednat o vrozenou nedostatečnost, která selhání ledvin podmiňuje. Dědičné vady jsou typické pro některá psí plemena (například kokršpaněl, bulteriér, pudl, basenji, lhasa-apso, u koček především dlouhosrstá plemena). Mezi další příčiny patří infekce, otravy (léky, jedy, bakteriální toxiny) nebo ucpání močových cest kameny. Dalšími příčinami jsou chybné reakce imunitního systému a chronické zánětlivé procesy. Může se jednat o samostatnou diagnózu nebo o komplikaci jiné nemoci. Například těžká infekce nebo septický stav mohou vrcholit selháním ledvin. Často se tento problém objevuje u fen se zanedbaným zánětem dělohy. K akutnímu selhání ledvin může také dojít ve stáří v důsledku jejich přirozeného opotřebování. Příčiny chronického selhání ledvin jsou stejné jako u akutního, pouze poškození je menší, a tak ledviny fungují alespoň z části. Je důležité upozornit, že u chronického ledvinného selhání se příznaky objevují postupně, protože hladina zplodin narůstá pomalu.

Vzhledem k tomu, že ledviny mají nezastupitelnou úlohu při čištění krve, má jejich selhání vždy příznaky otravy. Zvíře s akutním selháním ledvin nežere, zvrací, nejeví zájem o okolí, má průjem, který je často i s krví, v tlamě se mohou objevit vředy. Charakteristické je to, že zvíře hodně pije, ale nemočí vůbec nebo velmi málo. Bez pomoci veterináře by během několika dnů upadlo do kómatu a uhynulo by.

U chronického selhání ledvin zvíře více pije a močí, hubne, přidává se i průjem a občasné zvracení. Srst je hrubá, matná a lámavá. Objevuje se páchnoucí zánět dásní, někdy i zmatené chování. Dále je možno pozorovat zvýšenou únavu, zimomřivost a spavost. V pokročilejších stadiích se dostavují nepříznivé účinky toxického působení metabolitů na ostatní tkáně organismu (zvracení, slinotok, průjmy). Sliznice bývají bledé z důvodu chudokrevnosti. Pokud se zdravotní stav neřeší, onemocnění se postupně zhoršuje, až se ledviny zcela vyčerpají. Následně se objeví příznaky akutního selhání ledvin a smrt.

Nejdříve lze pozorovat zvýšený příjem tekutin a tvorbu většího množství moči. Tento stav by měl být prvotním signálem, že něco není v pořádku. Nedochází už k dostatečné zpětné resorpci vody z nově tvořené moči. Organismus ztrácí více vodu a snaží se ztrátu kompenzovat zvýšeným příjmem tekutin. Pokud majitel nezná důvod zvýšeného příjmu tekutin psa nebo kočky, neměl by nikdy omezovat svému zvířeti pitný režim.

Dále je možno pozorovat zvýšenou únavu, spavost, menší chuť k jídlu, hubnutí, horší kvalitu srsti. V pokročilejších stadiích se dostavují nepříznivé účinky toxického působení metabolitů na ostatní tkáně organismu. Dostavuje se nechutenství až zvracení, zvýšený slinotok z tlamy a zácpa, nadměrná resorpce vody v tlustém střevu, případně průjmy následkem toxického působení na sliznice zažívacího traktu. Můžeme též pozorovat vřídky v dutině ústní, případně cítit zápach po moči v dechu.

Sliznice bývají bledé z důvodu chudokrevnosti, následkem nedostatečné tvorby červených krvinek v kostní dřeni. Kvůli špatnému odvodu některých iontů a nedokonalým regulačním mechanismům dochází k vzestupu krevního tlaku. Nedostatečná tvorba aktivního vitamínu D vede k řídnutí kostí a zvýšené hladině fosforu.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Hodnoty kreatininu u psa

U zdravého psa by specifická hmotnost (hustota) ranní moči měla přesahovat hodnotu 1 035. Je-li toto číslo nižší, mají ledviny nižší koncentrační schopnost, to znamená, že méně zahušťují moč.

Jako další krok by mělo následovat biochemické vyšetření moči. To nám řekne, zda se v moči nachází bílkoviny, krev, glukóza, případně další ketolátky. Při výskytu glukózy a ketolátek by se mohlo jednat i o cukrovku. I když moč žádnou z těchto látek neobsahuje ve zvýšeném množství, je třeba zkontrolovat močový sediment. V močovém sedimentu je možné nalézt krystaly způsobující zánět močového měchýře, zánětlivé buňky nebo červené krvinky, které jsou přítomné při krvácení do močových cest. Ani jedno se zpravidla u chronického selhávání ledvin nenachází.

Dalším krokem je odběr a vyšetření krve. Je třeba provést jak hematologické, tak biochemické vyšetření odebraného vzorku. V hematologickém profilu lékaše zajímá hlavně množství červených krvinek, erytrocytů. V ledvinách je tvořen hormon erytropoetin, který stimuluje kostní dřeň k tvorbě krvinek. Při sníženém výkonu ledvin je tvořeno i méně erytropoetinu a postupně se snižuje množství červených krvinek, pes se stává takzvaně anemickým. Většina těchto zvířat je unavená, netolerují obvyklou zátěž a mají nepřirozeně světlé sliznice. Velmi dobře je to patrné na spojivkách očí. V biochemickém profilu se vyšetření zaměřuje zejména na močovinu a kreatinin. Močovina, někdy též urea, je výsledným produktem při zpracování bílkovin v těle a její přebytečné množství je vylučováno močí. Její normální hodnoty v krvi se pohybují zhruba mezi 3,3–8,5 mmol/l. Kreatinin vniká ve svalech a je také vylučován močí. Jeho normální hodnoty jsou závislé na osvalení zvířete. Čím větší svalová hmota, tím vyšší produkce kreatininu. Proto můžeme u zdravých psů nacházet hodnoty od 35 do 120 µmol/l. Jestliže jsou oba tyto metabolity zjištěny ve zvýšeném množství v krvi, ukazuje to na nedostatečnou funkci ledvin, které je nestíhají vyloučit. Při zvýšených hladinách močoviny a kreatininu pracuje pouze 25 % celkové kapacity ledvin, to znamená, že 75 % ledvin je v té chvíli vyřazeno z provozu. Hromadění močoviny a kreatininu v krvi způsobuje celou řadu dalších příznaků onemocnění, jako například sníženou chuť k příjmu potravy, někdy až zvracení.

Selhání ledvin a smrt

Stav, kdy je ledvinné tkáně poškozeno více než 75 %, označujeme jako ledvinné selhání. Ledviny mají totiž ohromnou kompenzační schopnost nahradit nefunkční tkáň zvýšenou filtrací ve zbylých nefronech, a to až do uvedené procentuální výše poškození. Poté už funkční tkáň nedokáže zajistit zvýšenou filtrací odvod metabolických zplodin a dochází k intoxikaci a příznakům selhání ledvin.

Více než 60% funkční postižení nefronů značí ledvinnou nedostatečnost. Ledviny jsou zatím schopné vyloučit veškeré odpadní látky, ale ztratily schopnost dostatečně zkoncentrovat moč. Dochází k nadměrnému odvodňování organismu. Následkem to se musí výrazně zvýšit příjem tekutin, aby se vykompenzovala ztráta vody močí.

Selhání ledvin se obecně považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Prevence vzniku onemocnění

Jako prevence se obzvlášť u starších zvířat osvědčuje používání lososového oleje, který podporuje činnost ledvin, a navíc se po něm leskne srst. Výhodou je, že zvířatům chutná, takže skvěle dochutí oblíbené granulky.

Prevence ledvinných problémů spočívá vždy v časném zásahu chovatele a veterináře. U vad přenášených v populaci je nutná eliminace pomocí ozdravných programů.

Nezapomínejte zvíře pravidelně očkovat, snížíte tím riziko akutního selhání ledvin v důsledku infekčního onemocnění.

Léčba

Jestliže máte i malé podezření, že by se u vašeho psa mohlo jednat o chronické či akutní selhání ledvin, vždy navštivte veterináře! Zvířeti se odebere krev a na základě rozboru veterinář určí diagnózu. Zvíře s akutním selháním ledvin potřebuje dlouhodobě podávat infuze a neustále kontrolovat stav. K dalšímu životu je nutné udržet alespoň část ledvin funkčních. Pokud se přes veškerou snahu ledviny nepodaří zachránit, pak bohužel přichází na řadu eutanazie. U starších zvířat vyžadujte nejméně jednou ročně rozbor krve. Pokud výsledky odhalí, že ledviny pracují hůře, můžete vhodnou dietou snížit jejich zatěžování, a tak zvířeti prodloužit život. Na odběr krve je nutné přivést zvíře nalačno, tedy 12 hodin po posledním krmení. Léčba chronického selhání ledvin je komplexní a poměrně náročná. Nezbytné je doživotní podávání speciální diety s nízkým obsahem bílkovin, soli a fosforu.

Při zániku 3/4 a více z celkového počtu nefronů se metabolické zplodiny začnou hromadit v krvi a způsobí klinické příznaky ledvinného selhání. Laboratorně je potvrzena vyšší hladina cystatinu C, močoviny, kreatininu, případně fosforu a dalších iontů. Tyto látky se však mohou v krvi hromadit i z jiných příčin, aniž by byly ledviny přímo poškozeny. Neprotéká-li ledvinami z nějakého důvodu krev, nemohou ji ledviny zákonitě vyčistit od škodlivých metabolitů, pak se mluví o takzvané prerenální příčině (problém je před ledvinou). Pokud moč vytvořená ledvinami neopustí tělo, opět stoupá hladina škodlivých metabolitů v krvi (jde tedy o postrenální příčinu = problém je za ledvinou). Renální příčina označuje problém v ledvině.

V odlišení těchto stavů je ukryt klíč úspěchu v léčbě. Odborná vyšetření veterináře musí rozpoznat příčinu a tím stanovit vhodnou léčbu. Jednoduchou metodou určení prerenální příčiny je například stanovení hustoty moči. Pokud je ledvinná tkáň v pořádku, přefiltrovaná tekutina se v odvodných kanálcích zahustí. Pokud je tkáň funkčně poškozena (ledvinná nedostatečnost), pak k zahuštění moči nedochází a organismus ztrácí velké množství tělesných tekutin a hustota moči je nízká – rovna hustotě filtrátu krve získaného v glomerulech. Samozřejmě existují i specifičtější testy, které bezpečně odliší stav poškození ledvin od nedostatečného přívodu krve do ledvin.

Při prokázání ledvinného selhání se musí dále definovat akutnost procesu. Pokud se ztráta funkce dostaví náhle s tvorbou moči nebo bez ní, hovoříme o akutním selhání ledvin. Akutním selháním ledvin rozumíme stav náhlého zhroucení funkce ledvin. Může být následkem šokových stavů, úrazů, infekcí, intoxikací, navozené podáním některých léčiv a podobně. Většinou po úpravě vyvolávajícího stavu a překlenutí kritického období dochází k určitému návratu ledvinné funkce.

Akutní selhání ledvin je vždy kritický, život ohrožující stav. Klinické projevy na začátku mohou být zaměněny za těžší zažívací problémy. Často se setkáváme s výraznou apatií, nechutenstvím a zvracením. Zvíře je malátné, unavené. Můžeme pozorovat průjem nebo zácpu. Dutina břišní může být velmi bolestivá. Dýchání je prohloubené a zrychlené. Sliznice jsou překrvené. Velmi často lze pozorovat třes těla. Nemoc přichází náhle a rychle se zhoršuje. Jedinou domácí pomocí je včasné dopravení zvířete k veterináři, který rozpozná problém a zahájí léčbu.

Úspěšnost léčby akutního ledvinného selhání záleží na včasném rozpoznání procesu a odstranění příčiny. Léčba je ale vždy velmi nákladná. Vzhledem ke zhroucení důležitých funkcí je důležitý drahý monitoring metabolických dějů (ABR a iontová rovnováha), kontrola hydratace (udržení normální hladiny tělesných tekutin – při nekontrolovaných infúzích hrozí převodnění) a odstranění příčiny (ucpání močových cest, prasknutí močového měchýře, uskřinutí močového měchýře v kýle a podobně). Platí obecně, že postrenální příčiny jsou většinou odstranitelné chirurgicky a prognosticky dobré. Prerenální stavy jsou samozřejmě také vratné, ale většinou bývají spojeny s velmi vážným, často smrtelným onemocněním (hnisavé záněty v dutině břišní spojené s intenzivní ztrátou tekutin zvracením a průjmem; například peritonitida, pankreatitida, těžké enteritidy a další). Primární akutní poškození ledvin závisí na rozsahu, obecně je však prognóza špatná.

Při postupném procesu ztráty funkce nefronů hovoříme o chronickém ledvinném selhání. Tento proces je již nevratný (nefrony odumřou). Zákeřnost spočívá hlavně v pozdní diagnostice procesu, jak bylo již uvedeno, ledviny mají velkou kompenzační schopnost. K včasné diagnostice před rozvojem azotémie dochází výjimečně, při preventivním funkčním testování ledvin (například endogenní kreatininové clearence) z důvodu podezření na ledvinou nedostatečnost. Případně chovatel rozpozná stav ledvinné nedostatečnosti z důvodu zvýšeného příjmu tekutin (ale to již bývá poškozeno více než 60 % tkáně).

V časném stadiu chronického ledvinného selhání může odpovídající léčba doplněná správnou životosprávou výrazně prodloužit kvalitní život. Podle klinického a laboratorního nálezu veterinář zvolí vhodné doplňující léky, které mohou zpomalit nepříznivý proces nebo zlepšit příznaky urémie. V ojedinělých případech je možné vhodným zákrokem zvrátit patologický proces a opravdu výrazně zpomalit progresi onemocnění, například odstranění obturujících urolitů (kamínků).

Léčba se upravuje dle klinického obrazu. Při zvracení a nechutenství se podávají léky chránící zažívací trakt, při vysokém krevním tlaku se podávají antihypertenziva, při chudokrevnosti se dotuje EPO (stimulace kostní dřeně k produkci červených krvinek), vitamín D3 a lapače fosforu při narušeném kostním metabolismu. Dotují se ve zvýšené míře vitamíny a nenasycené mastné kyseliny (omega 3).

Diagnostickým krokem je ultrasonografické vyšetření močového ústrojí. Veterinární lékař se při něm zaměřuje především na strukturu ledvin, jejich tvar, velikost, vzájemné porovnání, přítomnost cyst, případně dalších patologických jevů.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Renální dieta pro psy

Pokud došlo ke zlepšení, pokračuje majitel v podávání přísné ledvinné diety v podobě speciálního suchého nebo konzervovaného krmiva. Ledvinová dieta pro psa je nasazováno po dohodě s veterinárním lékařem a většinou je třeba ji podávat po zbytek života zvířete. Pokud je příčinou selhání některá z léčitelných infekcí, je třeba v rámci infuzní terapie zahájit také léčbu antibiotiky. Majitel si musí uvědomit, že jedině dlouhodobě důsledně dodržovaná ledvinná dieta může zabránit opětovnému zhoršení funkce ledvin.

Dietní režim se týká i pacientů bez klinických příznaků, u nichž byla náhodně zjištěna zhoršená funkce ledvin při biochemickém vyšetření krve například v rámci předoperačního vyšetření. V jejich krmné dávce je nutno omezit množství bílkovin, fosforu a sodíku. K tomu slouží speciální komerční diety, které existují pro psy ve formě granulí či konzerv a kapsiček. Naprosto nevhodné jsou jakékoliv potraviny s obsahem soli, tedy lidské jídlo, ale i velké množství pamlsků určených pro zdravá zvířata. Vhodné je rovněž navýšení přísunu vitamínů (zejména skupiny B a C) a jiných cytoprotektivních a protizánětlivých látek v krmné dávce. Ve formě doplňků krmiva existují i látky, které mají vliv na metabolismus fosforu, draslíku či na krevní tlak. Podávání těchto doplňků lze doporučit u všech pacientů, u kterých byly jednou zjištěny zvýšené hladiny močoviny a kreatininu v krevním séru. Vzhledem k závažnosti a nezvratnosti onemocnění CRF je však nutné upozornit na to, že u jednou diagnostikovaných pacientů je vhodné provádět pravidelné opakované kontroly ledvinných parametrů v krevním séru a při jakémkoliv podezření na zhoršení zdravotního stavu zvířete co nejdříve navštívit veterinárního lékaře.

Řešením jsou dietní krmiva, a to buď ve formě klasických suchých granulí, nebo konzerv. I s dietou tak budete moct pejskovi dopřávat pestrou stravu. Granule, které je vhodné podávat v případě onemocnění ledvin u psů, obsahují takové látky, které podporují funkci tohoto orgánu, a tím prodlužují život pacienta.

Základní a nejdůležitější zásadou je podávání nižšího množství velmi kvalitních bílkovin. Kvalita bílkovin je dána především složením aminokyselin, což jsou stavební jednotky bílkovin. Snažíme se dodat esenciální (tedy takové, které si pes neumí sám „vyrobit“) aminokyseliny a zároveň nezatěžovat ledviny zbytečným metabolizováním nadbytku bílkovin nebo nevyužitelných aminokyselin. Toho docílíme tak, že 1/3 krmné dávky tvoří maso, vejce a mléčné výrobky a zbylé 2/3 jsou tvořeny přílohami. Vejce mají výborné složení bílkovin, a proto jsou pro ledvinnou dietu více než vhodné – je možné jimi úplně nahradit maso v krmné dávce i 2 dny v týdnu. Co se týká tuků, tak ty nejsou v ledvinné dietě omezeny a pro doplnění energie je možné občas přidat přírodní nesolené sádlo nebo lůj. I přesto, že je hovězí a vepřové maso z hlediska obsahu fosforu méně vhodné, tak hovězí a vepřový tuk můžeme v menším množství používat na doplnění energie. Z masa je vhodné především maso krůtí, kuřecí, jehněčí, králičí, ryba a méně hovězí a vepřové. Vnitřnosti obsahují hodně fosforu, takže jejich podávání je nutné omezit na minimum. Z vnitřností je možné podávat pravidelně pouze zelené dršťky a občas se dá dát i vemeno nebo plíce. Množství kostí je při dietě mírně sníženo, ale potřeba vápníku se dá doplnit podáváním rozdrcených vaječných skořápek. Vhodné jsou i mléčné výrobky, jako například kefír, jogurt, tvaroh nebo ne moc slaný sýr. Mezi vhodné ovoce patří jablka, hrušky, kiwi a banány. Zelenina se doporučuje hlavně kořenová (červená řepa, mrkev, petržel), ale i listová zelenina, okurky, brokolice nebo rajčata bez jadérek. Jako příloha se nejčastěji používá rozvařená rýže, vařené brambory, těstoviny a méně pečivo a piškoty. Často používané ovesné vločky je nutné vynechat úplně, protože obsahují hodně fosforu. Všechny potraviny se vaří ve vodě bez soli. Pokud je pes spíše hubenější, může se k mléčným výrobkům přidat lžička medu nebo glukopuru.

Krmivo je lepší rozdělit na dvě dávky za den, aby se snížila zátěž organismu při trávení. Obvykle se krmí 3 % hmotnosti psa na den.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © Wagner Souza e Silva

odkaz na článek

. Selhání ledvin u psa [online]. ČeskáVeterina.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů

Selhání ledvin u psa

 Zdeňka Rybičkova

Dobrý den, může se projevit selhání ledvin u koček? Podle toho, co je napsáno v článku o psech,si myslím, že moje kočička umřela právě na selhání ledvin. Moc pila, v puse měla krvácející zapáchající dásně, potravu všechno vyzvracela. Dostávala prášky (Prednicorton) po dobu asi 5 měsíců denně, a právě po nich hrozně moc pila a moc čurala.Pak přestala čurat, ležela naprosto bezvládná, bez jakéhokoliv zájmu a nakonec zemřela.Bylo to na Štědrý den, už se nedalo její stav konzultovat na veterině, kam jsme stále chodili. Děkuji za podání zprávy.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Jaké potraviny pejskovi na selhávání ledvin

 Jiřina Pašková

Dobrý den,13letému pejskovi zjistili chronické selhání ledvin.Kreatinin 700,urea 230.Dávali jsme mu doma kapačky,dost se zlepšil,ale pořád nevím co k jídlu.Dietní konzervy nechce a granule taky né.Chtěla bych se zeptat,jestli bych mu mohla vařit maso a hlavně jaké.Nebo uvařit třeba lososa.Nechce ani rýži.Veterinářka říkala,že to jídlo do něj musíme dostat třeba násilím.Je mi ho líto,ale koupili jsme velkou stříkačku do pusy atak mu to dáváme.Dala bych mu třeba ten tvaroh,nevím ale jestli odtučněný nebo normální.
Jsem zoufalá,chodí ven na 10 minut na procházku 4x denně,vrtí ocáskem,venku mu tak zle není,ale pak doma pořád spí,je na něm vidět,že je unavený.
Poraďte mi prosím ještě nějaké potraviny co bych mu měla dát aby měly co nejméně fosforu.
Děkuji Jiřina Pašková

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Chronický zánět ledvin u psa

 Milena

Máme pejska Papillona, starého 6 let. Více než před 2 roky mu lékař diagnostikoval vrozený chronický zánět ledvin. Chodíme pravidelně asi po 3 měsících na infuze. Vždy mu to pomohlo. Nyní měl infuzi o vánocích, ale moc mu to nepomohlo. Je stále unavený, spí hodně a zhubnul, nechce moc jíst. Lékař mi kdysi řekl, že jeho stav je nevratný, že může žít měsíc či déle Nechci ho trápit, ale ani utratit dřív než je nutné.
Neporadíte, kdy a podle čeho se rozhodnout?

Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět


Témata


Zajímavé články

ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS