Zvýšené jaterní testy u psa


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Veterina

Zveřejněno dne 14.6.2017


Játra jsou největší žlázou v těle psa. K poškození funkce jater může dojít z různých důvodů, včetně virů, bakterií, parazitů, nemocí jiných orgánů. Naštěstí játra mají velkou schopnost regenerace.

Játra u psa

Játra jsou u psa největším orgánem dutiny břišní. Skládají se ze šesti laloků a leží těsně za bránicí. Játra jsou ústředním metabolickým orgánem – zasahují do metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. Řada látek je zde vytvářena, přeměňována, řada ukládána a jiné naopak vylučovány. Játra se též podílejí na trávení potravy v tenkém střevě.

Mezi nejčastější onemocnění jater, takzvané hepatopatie, řadíme záněty, vrozené vady a nádorová onemocnění. Cirhóza jater, pojem známý snad každému laikovi, představuje konečné stadium různých chronických hepatopatií. Je charakterizována odumíráním jaterních buněk, fibrózou (tedy zmnožení vaziva na úkor funkční tkáně) a tvorbou regeneračních uzlů. Jedná se o nevratný stav, kdy je možné jen podporovat funkci zbylé funkční tkáně, ale nemůže již dojít k úplnému uzdravení.

Játra mají velkou funkční rezervu (až 80 %), a tak dochází ke klinickým projevům často až v pokročilejší fázi jejich onemocnění. Mnohdy jsou příznaky jen mírné a nespecifické. Při vážnějších poruchách můžeme pozorovat nechutenství, hubnutí, apatii, únavu, slabost, zvracení, průjem či naopak zácpu, zvýšenou teplotu, žíznivost a zvýšené močení. U pacientů s delším trváním nemoci dochází k vyhublosti, hromadění tekutiny v dutině břišní a ke zhoršení kvality srsti. Při selhání jaterních funkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu – hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávají ledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.


Vyšetření jater

Při diagnostice jaterních onemocnění jsou kromě anamnestických údajů a klinického vyšetření velmi nápomocné zobrazovací metody. Rentgenový snímek zobrazí velikost a tvar jater. Ultrasonografické vyšetření navíc odhalí jejich vnitřní strukturu či krevní zásobení. Nezastupitelnou roli také hraje hematologické a biochemické vyšetření krve. Při podezření na infekční původ onemocnění se navíc provádějí serologické testy, například pro diagnostiku leptospirózy.

Jaterní testy

Jaterní testy jsou biochemické vyšetření prováděné rozborem krve nemocného. Slouží ke zjištění aktivity některých jaterních enzymů a ke zjištění hladiny bilirubinu. Buňky konkrétních orgánů obsahují enzymy (látky, které zprostředkovávají chod různých chemických reakcí), které jsou pro daný orgán typické. Pokud se hladina těchto enzymů v krvi zvýší (enzymy opustily buňky orgánu z důvodu narušení jejich stěny), lékař může usuzovat na poškození orgánu a pátrat po jeho příčině.

Do sady jaterních testů standardně patří zjištění aktivity tří enzymů:

  • alaninaminotransferázy (ALT),
  • aspartátaminotransferázy (AST),
  • gamaglutamyltransferázy (GMT).

Bilirubin je odpadní produkt štěpení krevního barviva, který je upravován v játrech a následně vylučován z těla močí a stolicí. Zvýšená hladina bilirubinu svědčí o neschopnosti jater bilirubin zpracovávat nebo o zvýšené nabídce bilirubinu při hemolytických onemocněních (nadměrný rozpad krevních buněk a barviva).


Hodnoty jaterních testů

Jisté zvýšení jaterních testů je normální po zátěži, jinak ovšem signalizuje některé z mnoha možných onemocnění jater. Může se jednat o onemocnění infekční, nejčastěji o některou z virových hepatitid (či nesprávně infekční žloutenku) nebo o mononukleózu. Dále připadají v úvahu postižení z metabolických příčin, například steatóza jater (ztukovatění) při poruše metabolismu tuků. Hepatotoxicky (toxicky pro játra) působí mnohé jedy, především alkohol v nadměrných dávkách (souvisí se vznikem jaterní cirhózy), dále jedy některých rostlin a především hub (onemocnění probíhá pod obrazem akutní otravy). Zmínit musíme i pseudonádory a nádory jater. Jde zejména o jaterní cysty (dutiny vyplněné tekutinou) a nezhoubné nádory (adenomy, jaterní hemangiomy), případně o nádory zhoubné (například hepatocelulární karcinom, který často souvisí s cirhózou jater).

Normální hodnoty

Normální hodnota erytrocytů je 5,5–8,4 T/l (= 1 terra na litr), leukocytů 5–17 G/l (=1 giga na litr), trombocytů 200–500 G/l, hemoglobinu 120–180 g/l, hematokritu 40–55 % neboli 0,4–0,55 l/l, ALT 0–1 µkat/l (= 1 mikrokatal na litr), AST 0–1 µkat/l.


Příčiny zvýšených jaterních testů

Játra mají v organismu takzvanou detoxikační úlohu. Jsou tedy orgánem, který zbavuje tělo škodlivin, a to jak tělu vlastních, tak i exogenních (přijatých v potravě). Z toho vyplývá, že zhorší-li se funkce jater, je organismus otravován zevnitř a trpí tím všechny ostatní orgánové systémy. Kromě toho je při onemocnění jater narušen metabolismus mnoha důležitých látek – tuků, cukrů, vitamínů, minerálů. Příčiny selhání jaterních funkcí mohou být různé, například vrozené, infekční, parazitární, otravy, zatučnění u obézních zvířat, nádory a další. Majitel většinou začne pozorovat u svého psa nebo kočky zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází i k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii.

Diagnostika se většinou rutinně provádí vyšetřením krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladiny těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrasonografické vyšetření, které odhalí zejména nádorové změny. V případě náhlého selhání jaterních funkcí se zvířeti podává nejprve dle stavu infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě samozřejmě záleží na zjištění příčiny onemocnění, to ale není v mnoha případech možné, a tak se veterinární lékař soustředí na takzvanou ochrannou léčbu jater. Ta spočívá v podávání hepatoprotektiv (léků s příznivým účinkem na jaterní buňky) a dlouhodobém zkrmování jaterních diet, což jsou suchá nebo konzervovaná krmiva určená přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, tedy při nástupu výše uvedených příznaků, případně i jen když se mu zvíře delší čas nezdá být ve své kůži, může i pacient trpící zhoršením jaterních funkcí prožít ještě dlouhá léta.

Rakovina jater znamená maligní nádor hepatocytů (jaterních buněk). U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny. Symptomů rakoviny je mnoho, a to nejen v případě postižení jaterního epitelu. Záleží na tom, jak se organismus daného psa zachová. V prvním stadiu rakoviny nemusí majitel ani pes nic zaznamenat. V pozdějších stadiích ale bývá často pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech tlačí, například na plíce, pes či fena mohou kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi vlastně v prvních fázích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Zmíněné příznaky jsou bohužel individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Pro korektní diagnózu je nutné provést krevní test a sledovat míru přítomný jaterních enzymů. Stanovení diagnózy, pokud veterinárního lékaře napadne, že by se mohlo jednat o rakovinu jater, bývá vcelku rychlé. Největším vodítkem je již výše zmíněná činnost jater, respektive množství vylučovaných jaterních enzymů. Kromě krevního testu se může přistoupit k detekci dysplazie, k čemuž je potřebný vzorek jaterní tekutiny, který se odebere za pomocí jehly. Tento postup je vhodné provést při zjištění rakoviny v prvních stadiích. V odebraném jaterním vzorku totiž lze nalézt předrakovinové buňky. Teoreticky je možné provést i biopsii, což se v praxi nedoporučuje, protože se vytvářejí zbytečná rizika. V pokročilejším stadiu je možné u psa nádor na játrech detekovat za pomocí RTG. Na rentgenovém snímku se poté zjistí, do jaké míry jsou atakovány okolní orgány a jak je tumor velký. Pokud je možné nádor odstranit, obvykle se tak učiní. K chemoterapii se nepřistupuje, protože u psů nebylo zjištěno, že by na rakovinu jater měla pozitivní účinky.


Jaterní dieta u psa

Při léčbě jaterních onemocnění je velmi důležitá dieta. Jejím cílem je poskytovat dostatek živin k regeneraci jater a výživě celého organismu, ale zároveň nepřetěžovat metabolickou kapacitu jater. Ideálním řešením jsou v dnešní době komerční diety, které jsou na našem trhu dostupné v podobě granulí či konzerv v mnoha příchutích od mnoha výrobců. Při přípravě krmení v domácích podmínkách by měly být dodržovány tyto zásadní principy: velmi kvalitní a lehce stravitelná bílkovina, přiměřené množství tuků dodávajících energii a také chutnost, přídavek zinku, vitamínů B, C, E, K a esenciální aminokyseliny argininu. Pacienti s onemocněním jater by měli být krmeni několikrát denně v malých dávkách, naposledy pak v pozdních večerních hodinách. Dieta musí být chutná, neboť pacient nesmí hladovět.


Granule pro psy s jaterní dietou

Kromě aplikované terapie je také velmi důležité správné krmivo pro psy. Správná výživa hraje významnou roli při regeneraci jater. Psi s poškozením tohoto orgánu často trpí podvýživou (trpí nedostatkem bílkovin), mají zvýšenou poptávka po energii. Přiměřená strava by měla být doporučena veterinárním lékařem a přizpůsobena individuálním potřebám čtyřnohých pacientů. Krmivo musí obsahovat dostatek živin, vitamínů a minerálů. V případě onemocnění jater je vhodné, abyste krmivo podávali často, ale v malých dávkách. Dávky by měly být náležitě vyvážené, aby játra nezatěžovaly. Nutné je provádět každoroční kontrolu krevních testů.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © The U.S. Food and Drug Administration

odkaz na článek

. Zvýšené jaterní testy u psa [online]. ČeskáVeterina.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 116 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
jaterní testy pes hodnoty veterinární lékař dieta léčba rakovina