Stafylokok
Stafylokoky jsou nepohyblivé koky o průměru 0,7–1,2 μm. Jsou fakultativně anaerobní, s chemoautotrofním typem metabolismu. Netvoří spory, ale přesto jsou poměrně odolné proti vlivům vnějšího prostředí, dlouhodobě přežívají i při teplotách blížících se bodu mrazu, při teplotě +60 °C přežijí půl hodiny. V zaschlém hnisu vydrží životaschopné mnoho týdnů. Jsou to mezofilní bakterie, optimální teplota pro jejich kultivaci je 37 °C.
Stafylokoky tvoří běžnou součást mikroflóry kůže i sliznic. Potenciálně patogenní druhy jsou původci onemocnění zvířat.
Zlatý stafylokok u psa
Domácí zvířata mohou být nositeli nebezpečného stafylokoku a nakazit se jím mohou třeba na veterinárních klinikách.
Zlatý stafylokok vyvolává nebezpečné infekce, které se obtížně léčí a mohou končit i smrtí. Domácí zvířata jsou nositeli stejného kmene stafylokoka jako lidé. U psů může být stafylokok přítomen na kůži, zdravým jedincům ale nemusí ublížit. Problém nastává, dostane-li se do rány.
Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) je plazmakoaguláza, tedy pozitivní stafylokok vyskytující se u zvířat na kůži a sliznicích jako potencionální patogen. Způsobuje akutní a chronické hnisavé záněty s častou recidivou a je častou příčinou alimentárních intoxikací. Ty jsou způsobovány dvěma poddruhy. Zlatý stafylokok je rezidentní na antibiotika.
Zlatý stafylokok se přenáší přímo (dotekem s kůží nakaženého), nebo nepřímo (přes předměty). Zbavit se této nákazy je velmi obtížné. Má mnoho druhů a je nutná léčba veterinářem.
Oslabená imunita a přímý kontakt se zlatým stafylokokem zvyšují šance, že se pes tímto onemocněním nakazí. Bakterie zlatého stafylokoka mohou být přítomny ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu. Další ovlivňující faktor je nedostatečná hygiena.
Příznaky
Počáteční příznaky mohou být zaměněny za alergii. U hladkosrstých psů se potravní alergie projevuje velmi často zarudnutím tlapek, kůže je jasně růžová nebo červená, většinou do poloviny hrudní končetiny, srst je řidší a mírně odstává. Téměř tytéž projevy se však vyskytují u invaze dravčíkem Cheyletiellou, pouze meziprstí je bez otoku a vředů. A naopak, pokud je postižené jen meziprstí, má onemocnění podobné příznaky s osinou nebo zánětem chlupového či mazového váčku.
Stafylokok se nějakou dobu nemusí projevit, zvíře dokonce může být jen přenašečem. Ale pokud se projeví, má v pozdějších fázích za následek déletrvající oslabení imunitního systému. To pak může vést k mnoha zdravotním komplikacím.
Infekce se může projevovat od drobných kožních problémů až po život ohrožující infekce. V důsledku toho se příznaky výrazně liší od umístění a závažnosti infekce.
Léčba
Stafylokok je bakterie, která se běžně vyskytuje na kůži. Pokud si pes kůži rozškrábe, mohou se bakterie pomnožit a vyvolat tak bakteriální zánět. Ten je potřeba léčit stafylokokovými antibiotiky, navštivte tedy co nejdříve veterinárního lékaře, který vám doporučí další postup. Je potřeba zamezit dalšímu rozškrábání kůže a postižená místa oplachovat antibakteriálními roztoky, v případě svědivosti zklidňujícími šampony.
Až se boláky vyhojí, je vhodné sledovat, jestli se pes stále drbe, a pokud ano, zjistit dermatologickým vyšetřením příčinu svědění (parazité, alergie, přecitlivělost na krmivo, popřípadě jeho složku, dráždivé látky v okolí psa, vnitřní onemocnění, přehnaná nebo nedostatečná péče o pokožku psa, neuróza a podobně) a tu se snažit odstranit.
Rizika
Stafylokok se rád přidružuje k jiné nemoci, dá se tedy hovořit o druhotné nákaze, přičemž využívá sebemenších příležitostí, například při poškození kůže, při snížení imunity nebo celkové slabosti a vyčerpanosti organismu. Léčba stafylokokových infekcí bývá zdlouhavá, a to právě pro jejich odolnost a rychlou schopnost přizpůsobit se podmínkám a vytvořit si rezistenci vůči podávaným lékům.
Autor: © Mgr. Michal Vinš
Foto: © MegaAussies9