Šípatkovec jemný


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Akvaristika

Zveřejněno dne 27.11.2015


Šípatkovec jemný, latinsky Helanthium tenellum, patří do čeledi žábníkovitých. Tato drobná rostlina má své uplatnění v akváriích, kde tvoří při vhodných podmínkách trávníkové koberce.

Nároky na pěstování

Velikost rostliny je 5 až 10 cm na výšku, má svěže zelené listy. Rostlina ke svému růstu potřebuje pH vody v rozmezí 5,5 až 8; tvrdost vody 2 až 15 °dKH a teplotu v rozmezí 19 až 30 °C.

Rostlina Helanthium tenellum vzhledem ke svému malému růstu vyžaduje dno s jemnou zrnitostí a silné osvětlení, kdy se pak velmi rychle množí pomocí kořenových výběžků. Když prosperuje, tvoří hustý pokryvný koberec. Má několik odrůd a růstových forem. Je velmi přizpůsobivá. Standardní odrůda dorůstá do výšky 10 cm, ale existují větší i menší jedinci. Emerzně rostoucí rostliny vytvářejí bohatá bílá květenství a semena, díky kterým se také množí.

Může se pěstovat i ve velmi malých akváriích, stejně je možné ji osázet do předního prostoru ve větších nádržích, kde je však potom nezbytná vyšší intenzita světla. Existují dvě barevné formy tohoto druhu, a to světle zelená s kratšími listy anebo tmavěji zbarvená až nahnědlá s delšími listy. Má-li rostlina dostatek místa, tak se listy ohýbají ke dnu a výška porostu se tím výrazně snižuje.

Při vysazování šípatkovce je základním pravidlem umísťovat rostlinky do skupinek po několika kusech. Tento nízký druh sázíme do předních částí nádrže. Rostliny s kořenovým systémem sázíme do předem vyhloubené jamky tak, že prstem vyhloubíme ve štěrku jamku, vložíme rostlinu, kterou dvěma prsty přidržíme, a opatrně přihrneme písek. Nakonec rostlinu jemně povytáhneme, aby šel vidět kořenový krček. Příliš dlouhé původní kořeny můžeme předtím zkrátit nůžkami nebo ostrým nožem klidně až na polovinu či třetinu původní délky, neboť po přesazení si rostlina vytvoří nový kořenový systém, zatímco původní kořeny postupně ve dně uhnijí. Rostliny do písku nikdy násilím nevtlačujeme, aby nedošlo k jejich poškození.

Nejjednodušším vegetativním množením jsou rostlinami tvořené postranní výhonky a šlahouny rostoucí v substrátu nebo se plazící po jeho povrchu. Na jejich koncích se pak vytváří mladá, samostatně zakořeněná rostlinka a výhonek pak vyráží dále, kde se postupně tvoří další nové rostliny. Je vhodné po čase takový řetězec rostlin přerušit, neboť původní mateční rostlina se příliš vysiluje, až nakonec může odumřít. Nové mladé rostliny můžeme ponechat buď zakořeněné, kdy šlahoun mezi nimi přerušíme, nebo je přesadíme na jiné místo. Příliš husté porosty rostlin pak pravidelně protrháváme. Mladé rostliny však neoddělujeme příliš brzy, měly by dosáhnout alespoň třetinové až poloviční velikosti dospělé rostliny.

Jako zdroj živin pro většinu běžných rostlin postačuje detrit, vznikající v akváriu z výkalů ryb a plžů, ze zbytků potravy a tlejících částí rostlin. Tyto organické zbytky musí být ale nejdříve přeměněny – mineralizovány činností nejrůznějších mikroorganismů a bakterií na látky anorganické. Mineralizace detritu usazeného ve štěrkovém dně může probíhat pouze za přístupu dostatečného množství kyslíku obsaženého ve vodě a při mírném proudění vody. V akvarijní vodě je touto přirozenou cestou obsažen hlavně dostatek dusíku, fosforu a stopových prvků (železo, mangan). Nedostatek nejdůležitějšího stopového prvku železa může způsobit chlorózu, projevující se světle nažloutlými, sklovitými listy. Řešením je v tomto případě začít rostliny přihnojovat tekutým nebo pevným hnojivem s obsahem železa včetně dalších potřebných stopových prvků. Je možné také použít kousky rezavého železa, které zahrabeme na dno.


Pěstování in vitro

Rostlinný materiál lze mimo přirozených podmínek pěstovat také v různých umělých podmínkách. Jednou z těchto možností je kultivace za specifických podmínek v uzavřených (nejčastěji skleněných) nádobách, umožňující mimo pěstovaní celistvých rostlin také pěstovat jejich oddělené části. Odtud pocházejí i názvy těchto kultur. Kultury in vitro se pěstují ve skle. Podle stupně organizovanosti lze rozdělit tyto kultury na orgánové (kultivované kořeny, stonky, listy, části květenství), tkáňové (soubory buněk) a buněčné (jednotlivé buňky, buněčné suspenze).

Možnost takto kultivovat rostlinný materiál vychází z faktu, že rostliny disponují vysokou regenerační schopností, která souvisí s možností obnovit buněčné dělení i u buněk somatických. Díky těmto vlastnostem se mohou rostliny vegetativně množit anebo nahrazovat poškozené orgány. Tato schopnost je založena na totipotenci rostlinné buky. Téměř každá živá buňka rostlinného těla (i buňka plně diferencovaná) totiž obsahuje kompletní genetickou informaci, kterou je potenciálně schopná realizovat.

Takto pěstované rostliny zaručují, ž si do akvária nedonesete žádné škůdce, plísně, řasy ani šneky.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © J. C. Mutis

odkaz na článek

. Šípatkovec jemný [online]. ČeskáVeterina.cz, . .




Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

články k tématu přesazení
klíčová slova
rostlina pěstování množení pěstování in vitro