Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Mýval severní, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu mýval severní, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Mýval severní – popis
Mýval severní je medvídkovitá šelma pocházející ze Severní Ameriky. Je podsaditý, 23 až 30 cm vysoký, 40 až 70 cm dlouhý, se čtvrtmetrovým huňatým ocasem zdobeným obvykle pěti nebo šesti tmavými kroužky. Jeho hmotnost se pohybuje kolem 5 až 16 kg. V přírodě se mýval severní dožívá 6 let, v zajetí to může být i 17 let.
Na předních tlapách má neuvěřitelně dlouhé, obratné a mimořádně citlivé prsty s miliony smyslových buněk pod každým z nich. Zadní tlapka mývala dosahuje velikosti asi 12 cm, ucho má velké 5,5–6,5 centimetrů. Jeho mozek se vyvinul tak, aby vyhodnocoval dotekové podněty přenášené z prstů. Nezískává tedy důležité informace očima, ale hmatem. Druhým životně důležitým smyslem je pochopitelně čich.
Charakteristická je jeho černá maska přes obličej s kruhy kolem očí. Stále se vrací na místo, kde lehce našel nebo dostal něco k jídlu a dokáže svůj příděl tvrdě vymáhat.
Mývalové žijí někdy ve skupinách (tvořených jedním samečkem a několika samičkami), častěji však žijí jako samotáři.
Také se můžete podívat na článek Králík domácí a jeho nemoci a dozvědět se další související informace.
Výskyt
Mýval severní se vyskytuje v zalesněných horských oblastech i v kulturní krajině nížin a pahorkatin. Pohybuje se i v okolí rybníků, například v rákosinách, na březích řek, potoků, zatopených štěrkoven. Jedná se o velmi přizpůsobivý druh. Je aktivní v noci, den tráví v dutinách stromů a skal. Výborně šplhá, dobře plave. Je všežravý, chladné zimy tráví spánkem.
Je to invazivní šelma, která se k nám dostala z farmových chovů. Vzhledem k tomu, že je mýval velmi inteligentní, přizpůsobivý, všežravý a zároveň dobře se rozmnožující aktivní lovec, našel u nás vhodné životní prostředí.
Popřípadě nabízíme ještě článek Morče, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Potrava
Jedná se o všežravce. V potravě je nevybíravý – jeho jídelníček zahrnuje různé plody (bukvice, žaludy), polní plodiny (kukuřici, brambory), drobné zemní i vodní živočichy (mlže, raky, žáby i rybky), vajíčka a mláďata ptáků.
Svoji potravu často namáčí do vody. Ne proto, aby ji umyl, ale proto, aby si ji pořádně ohmatal. Mýval je vybaven vynikajícím hmatem, jehož citlivost se ve vodě mnohonásobně zvyšuje.
Za zmínku stojí také článek Plemeno fenek.
Rozmnožování
Páří se v zimě, doba březosti trvá okolo 63 dní a ve vrhu mívá 4–5 (3–7) mláďat. Oči otevírají po 3 týdnech, sají 7 týdnů a osamostatňují se asi po půl roce života.
Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Psí nemoci, který přináší další nové pohledy v souvislostech.
Přenos nemocí na člověka
Jelikož se mýval snadno adaptuje na život v blízkosti člověka, zvyšuje se spolu s tím i pravděpodobnost přenosu nemocí. Za zdravotní riziko spojené s výskytem mývalů u nás je možné považovat zejména v Německu plošně prokázanou mývalí škrkavku Baylisascaris procyonis. Přitom zrovna mývalí škrkavka může být pro člověka i smrtelná.
Tyto šelmy také přenášejí nemoci, jako je leptospiróza a vzteklina, které jsou přenosné i na člověka a ohrožují tak naše zdraví.
Nakažení mývalové trusem vylučují vajíčka, ze kterých v lidském tenkém střevě může vyrůst až 20centimetrová hlístice. Larvičky vajíček se však mohou dostat i do jiných částí těla, mohou skončit pod kůží, v očích, a také v mozku. Podle dostupných zpráv je ovšem onemocnění velmi vzácné. O to více je fatální, většina nakažených buď zemře, nebo skončí s nevratnými neurologickými potížemi. Proti mývalí škrkavce totiž neexistují žádné účinné léky.
Autor: © Mgr. Michal Vinš
Foto: © BS Thurner Hof
