Exotické nemoci psů a koček


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Nemoci zvířat

Zveřejněno dne 20.2.2016


Doba plánování dovolených se blíží, a tak si mnoho z nás záhy položí otázku: "Kam s ním?". Přesněji řečeno: "Kam na dobu vytouženého volna umístit svého psa či kočku?". Nabízí se hlídání u příbuzných, psí hotely, nicméně stále více majitelů bere svá zvířata do zahraničí s sebou. Jaká jsou ale zdravotní rizika exotických dovolených pro domácí zvířata a jaká legislativa předchází cestě za hranice vlasti?

Před cestou

Aby dovolená proběhla v klidu, je zapotřebí vědět konkrétní požadavky daných zemí pro cestování s domácími mazlíčky. Základem je vždy označení zvířete mikročipem (tetování je uznáváno jen v některých zemích a za určitých podmínek), vlastnictví platného pasu, platné očkování proti vzteklině, do některých států je např. povinné odčervení ve lhůtě 120 – 24 hodin před vstupem do země, jinde např. sérologické vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině. Před cestou je tedy nezbytné prostudovat web státní veterinární správy, informovat se na konkrétní podmínky cesty a následně vyřídit náležitosti s Vaším veterinárním lékařem. Ve vlastním zájmu je vhodné řešit celou věc s větším časovým předstihem, zvláště pak u států mimo EU.


Exotické / neexotické

Vzhledem k narůstajícímu globálnímu oteplování se setkáváme s dříve exotickými parazitózami i u nás či v jiných zemích mírného pásma. U parazitóz bývá onemocnění podmíněno klimatem a/nebo přítomností vektorů (komáři, klíšťata, atd.), jejichž hranice výskytu se v závislosti na klimatických změnách posouvají. Dále rozmach cestování, otevření hranic a dovoz různých druhů zvířat z celého světa přispívají k šíření dalších infekcí. Přesto jsou případy těchto onemocnění v ČR u zvířat, která z naší vlasti nevycestují, velmi sporadické. Exotických parazitóz existuje velmi mnoho, některé – ty nejčastější či zajímavé - si popíšeme blíže.


Srdeční dirofilarióza

Dirofilarióza neboli srdeční červivost je parazitární onemocnění psů a koček postihující kardiovaskulární systém. Původcem je Dirofilaria immitis (vlasovec psí), což je až 30 cm velká hlístice parazitující v pravé srdeční předsíni a komoře, v plicních arteriích a v duté žíle. Onemocnění se vyskytuje celosvětově – především v severovýchodních oblastech USA, v Kanadě, Austrálii, Africe a jižní Evropě. V České republice je výskyt vlasovců opakovaně zaznamenáván zejména na jižní Moravě, což souvisí s větším výskytem vektorů – komárů – v této oblasti.

Vývojový cyklus parazita začíná v zažívacím traktu komára, kde se vylíhne infekční larva, kterou pak následně při sání krve komár předá psovi či kočce (u koček je výskyt onemocnění výrazně nižší). Poté larvy v těle domácích mazlíčků migrují několik měsíců pojivovou tkání a preadultní stádia zůstávají v pravém srdci a cévách. První larvy, mikrofilárie, se v krvi objevují nejdříve za 190 dní. Dospělci žijí u psů až 7 let, u koček až 2,5 roku. Larvy mohou být v krvi ještě 2,5 roku po zničení adultních forem.

Onemocnění probíhá nejčastěji jako lehká forma bez zjevných příznaků. U těžších forem zvíře hubne, projevuje se srdeční slabost, embolie, pes či kočka hůře dýchá, kašle a chřadne. Poslechově lze zjistit šelest, pravá komora je výrazně rozšířená. Oběhové potíže mohou za určitých situací vést až k selhání jater a ledvin, kdy už léčba bývá velmi komplikovaná a prognóza nepříznivá. Potvrdit diagnózu lze pouze laboratorními metodami (Knottův test, ELISA).

Terapie a použití léků závisí na stádiu parazita a celkovém stavu pacienta. Používají se tablety ivermectinu, dále per os milbemycin-oxim, jednoduchá a bezpečná je aplikace spot on selamektinu, atd. U těžších případů je důležité zabránit ucpání cév, proto se v rámci tromboembolické profylaxe podává pacientům např. heparin či acetyl-salicylová kyselina. Při alergické reakci na mikrofilárie (alergická pneumonie) jsou nutné glukokortikoidy a antibiotika.

Prevence je velmi úspěšná u spot on aplikace selamektinu, která se aplikuje nakapáním přípravku mezi lopatky co měsíc. Dají se použít i tablety ivermektinu, milbemycinu, atd.

Bylo již popsáno i několik případů nakažení člověka komárem (USA, Japonsko), u kterého se nemoc projevuje jako plicní forma. Dirofilárie u lidí ale nepřežívají a hynou před dosažením stádia dospělce.


Schistozomóza

Schistozomóza, (synonymum bilharzióza) je jedno z nejrozšířenějších onemocnění člověka, které ovšem může postihnout i psy a kočky. Původcem jsou motolice krevničky - Schistosomy (krevnička močová se vyskytuje zejména v oblastech Indie, v Africe a jižní Evropě; krevnička střevní na Blízkém východě, v Africe, Střední Americe a krevnička jaterní na Dálném východě). Postihují orgány odpovídající jejích druhovým názvům (močové cesty, mezenterium, játra), jejich mezihostitelem jsou sladkovodní plži.

Při návštěvě těchto zeměpisných oblastí je důležité zamezit vstupu zvířat i člověka do přírodních vodních zdrojů, jelikož parazit je schopný se během několika minut pobytu v zamořené vodě provrtat do kůže. Prognóza je individuální dle charakteru onemocnění, k terapii se používají např. přípravky s účinnou látkou praziquantel.


Spirocerkóza

Onemocnění tropických a subtropických krajů postihující psy a kočky, jež je způsobené hlísticí Spirocerca lupi, jejímž mezihostitelem jsou koprofágní brouci. V řetězci nákazy ale hrají významnou roli parateničtí hostitelé (plazi, ptáci, malí savci). Po pozření psem či kočkou se larvička dostane do hrudní aorty, kterou poškozuje a vytváří zde hnisavé uzlíky. Po dalších 3 měsících proniká do jícnu, žaludku a ojediněle i do jiných orgánů. Zvířata se dáví, zvrací, hubnou, hůře se jim dýchá a objevují se různé trávicí potíže.

Onemocnění nemá příznivou prognózu, v rámci prevence je důležité nenechat zvíře lovit či požírat brouky či mršiny, v USA se doporučuje nekrmit syrovým kuřecím masem, ale vždy jej důkladně povařit (kuřata jsou častým paratenickým hostitelem v USA).


Gnatostomóza

V Africe, Austrálii, Asii, Americe a jižní Evropě se u psů a koček lze setkat s tímto žaludečním onemocněním. Původcem je Gnathostoma spinigerum, která má dva mezihostitele – prvním jsou korýši a druhým bývají ryby, v nichž se vyvíjí infekční stádium. Po nakažení larva migruje různými tkáněmi, ale zakotvuje ve sliznici žaludku, kde dochází ke vzniku vředů, nekrotickým změnám a následně až k perforaci.

Při cestách do takto postižených zemí proto nekrmte syrovými rybami, naopak je důkladně tepelně opracujte. Pozor i u lidí, neboť onemocnění je zoonózou!


Leishmanióza

Při plánování cesty do jižní Evropy, Afriky, Jižní a Střední Ameriky a některých asijských končin je důležité být informován o parazitárním onemocnění Leishmanióze. Jedná se o zoonózu, riziko tedy platí jak pro lidi, tak pro domácí mazlíčky. Leishmanie jsou bičíkovci (jedna ze skupin prvoků), které přenáší tropičtí komárci rodu Phlebotomus a Lutzomia. V těle savců napadají krevní buňky monocyty, ve kterých se množí, až buňka postupně praskne a takto uvolnění paraziti pokračují v invazi do dalších buněk. Komár následně svým kousnutím nasaje infikovanou krev a šíří parazitózu dále.

U lidí se leishmanióza vyskytuje v kožní a systémové formě, u psů a koček jde vždy o systémové onemocnění. Zvířata hubnou, trpí horečkou, patrné je zvětšení mízních uzlin a kožní změny (typická je tvorba tzv. „brýlí“ okolo očí), hnisavé vředy na kůži, postupně dochází k průjmům a selhání ledvin. Onemocnění je závažné a velmi obtížně léčitelné, i po terapii (přípravky s antimonem) dochází k častým exacerbacím.

Prevencí jsou repelenty! Pro psy existují na trhu např. obojky, spreje, atd. s látkami namířenými přímo proti nebezpečným pakomárům. Toto onemocnění je velmi časté u toulavých psů např. v oblíbeném Řecku, Itálii, Španělsku a dalších zemích, proto zároveň předejděte šarvátkám Vašeho čtyřnohého kamaráda s např. řeckým psem. V ČR tito komárci nežijí, proto zde není nebezpečí šíření.


Trypanozomóza

Trypanozomy jsou krevní bičíkovci parazitující v krvi mimo buňky. Přenáší je krevsající hmyz buď sekretem svých slin (skupina Salivaria) anebo trusem (skupina Stercoraria).

Přenašeči skupiny Salivaria jsou známé mouchy tse-tse, který mají svůj název podle specifického zvuku vydávaného za letu. Onemocnění se nazývá Nagana, více postihuje býložravce a všežravce než psy a kočky. Tito prvoci produkují toxiny, kterými poškozují stěny cév a nervový systém zvířat. Prognóza závisí na druhy Trypanozomy (např. T. vivax mírnější průběh, T. brucei brucei těžká onemocnění).

Skupina Stercoraria zahrnuje původce Chagasovy nemoci – Trypanosomu cruzi. Jejím cílem je člověk, pes, kočka a mnoho dalších zvířat převážně hlodavců, kteří jsou rezervoárovými hostiteli. Přenos probíhá přes noční ploštice zákeřnice (rod Triatoma), které svými výkaly na kůži savců zajišťují nakažení. Následné rozetření či poškrábání umožní průnik i přes nepoškozenou kůži. U psů a koček je častější rozkousnutí otravné ploštice nebo pozření infikovaných hlodavců.

Tato nemoc má velmi nepříznivou prognózu, v rámci prevence existují specifické preparáty chránící psy až dva měsíce, repelenty nebývají účinné. Důležitá je asanace prostředí, která zbaví obydlí štěnic, nenechat zvířata lovit a nekrmit syrovým masem. V naší zemi zákeřnice nežijí.


Babesióza

Babesie jsou původcem této nemoci – jsou to parazité napadající červené krvinky. V Americe, Africe, Asii a jižní Evropě se u psů vyskytuje Babesia canis, v Indii a jižní Africe Babesia gibsoni, kočky napadá Babesia felis v zemích severní Afriky, v Indii, USA a jižní Evropě. Přenašeči jsou tropická a subtropická klíšťata rodu Haemaphysalis, Rhipicephalus a v mírném klimatu Dermacentor. Zvířata poškozují destrukcí erytrocytů- dochází u nich k akutní hemolytické anémii za příznaků vysoké horečky provázené hubnutím, žloutenkou, ascitem, postupně přibývají poruchy dýchacích a trávících cest, poškození očí, může být zasažen i nervový systém s následnými poruchami hybnosti, ochrnutím a záchvaty připomínajícími epileptické. U Babesie felis je průběh mírnější, kočky se uzdraví často spontánně.

Terapie musí být intenzivní, na psí babesiózu se podává např. imidokarb, u koček trypanová modř. Akutní infekce psů mají prognózu poměrně nepříznivou, v rámci prevence jsou proto důležité přípravky chránící zvířata před napadením klíšťaty. Pokud už je klíště přisáté, co nejrychleji jej odstraňte.

V naší zemi se vyskytuje r. Dermacentor v okolí dolního toku Dyje a Moravy, na Slovensku žije rovněž v některých částech, proto riziko babeziózy je i u nás v mírném pásmu.

Výčet nemocí hrozících v exotických krajích je samozřejmě mnohem rozsáhlejší. Plicní motoličnatost, motoličnatost jater či pankreatu, mnoho dalších parazitárních původců gastrointestinálních potíží, postižení očí Telaziózou či řada helmintodermatóz aj. trápí více či méně často zvířata i člověka v různých oblastech světa.

V rámci zachování zdraví tedy v cizích končinách nenechejte svého chlupatého přítele volně běhat, lovit či žrát mršiny, nekrmte jej syrovým masem, podávejte pouze pitnou vodu. Bezpodmínečně nutné je používání repelentů, obojků či spot onů a dalších přípravků dle konkrétních cílových destinací.

Před cestou vždy zvažte, zda není pro Vašeho psa po dobu dovolené lepší chalupa u tchýně v Beskydech či kupříkladu pro Vaši kočku známý hlídající ji u Vás v bytě. Kočičky se hůř adaptují na změny prostředí, roli hraje u obou zvířat i vedro, dlouhá cesta letadlem aj., které zvlášť ve starším věku chlupáčkům neprospějí.

Autor: © MVDr. Michaela Čupová
Foto: ©
Wolf Howard

odkaz na článek

. Exotické nemoci psů a koček [online]. ČeskáVeterina.cz, . .




Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články