Výživa kočky po nádorovém onemocnění


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Krmivo

Zveřejněno dne 9.6.2016


Díky lepším životním podmínkám, stravě a preventivní péči se kočky dožívají vyššího věku. Ruku v ruce se stářím a ostatními faktory, mezi něž patří například přešlechtěnost některých plemen či civilizační vlivy, se však setkáváme s mnoha závažnými onemocněními, přičemž na předním místě stojí nádorové onemocnění.

Co potřebuje kočka po rakovině

O vzniku nádorového bujení existuje mnoho teorií. Jednou z nich je, že se jedná o proces podmíněný genetickými změnami, které jsou vyvolány vnějšími podmínkami (například cigaretovým kouřem, některými chemikáliemi či viry). Nádory jsou typickým projevem stárnoucího organismu, ale lze se s nimi setkat i u mladých jedinců.

Onkologie malých zvířat nezůstává jak v oblasti diagnostiky, tak terapie za medicínou humánní pozadu. Kromě rentgenového a ultrasonografického přístroje mají dnes mnozí veterinární lékaři přístup i k magnetické rezonanci či počítačové tomografii. Pro určení definitivní diagnózy je však třeba odebrat vzorek novotvaru (biopsie) či celý útvar a ten podrobit histologickému vyšetření. V České republice je v současné době několik laboratoří, které toto vyšetření provádějí. Majitel zvířete zná díky nim většinou do 14 dní přesnou diagnózu. Po zjištění nádorového onemocnění je potřeba okamžité opatření a následná prevence, a to především v úpravě stravy.

Důležitou součástí medikamentózní a chirurgické terapie onkologických pacientů by měla být i nutriční podpora zvířete. U pacientů s nádorovým onemocněním dochází k výrazným změnám v metabolismu bílkovin, sacharidů a tuků, které lze ovlivnit použitím kvalitní, vyvážené a lehce stravitelné krmné dávky se specifickým zastoupením jednotlivých energetických živin. Používání dietoterapie by mělo být rutinním úkonem, tak jako je podávání medikamentů při různých onemocněních.


Změny ve stravovacích návycích

Stejně jako se mění nutriční nároky zvířat v průběhu života (od narození až do seniorského věku), mění se i nutriční nároky na jednotlivé energetické živiny, minerální látky a vitamíny při různých patologických stavech organismu. U onkologických pacientů dochází k intenzivním změnám v metabolismu sacharidů, bílkovin, tuků, minerálních látek a vitamínů. Kvalitní a vyvážená krmná dávka napomáhá ke stabilizaci metabolických abnormalit. Správná volba nutrice výrazně přispívá k prodloužení doby přežití a zlepšení kvality života pacienta s nádorovým onemocněním, nevede však k vyléčení pacienta. Z těchto důvodů by měla být speciální výživa nedílnou součástí medikamentózní a chirurgické terapie, respektující nejnovější poznatky v oblasti klinické výživy zvířat.

K výraznému pokroku došlo v posledních letech v oblasti podpůrné terapie onkologického veterinárního pacienta. Kromě speciálních komerčních diet (ve formě konzerv či granulí) lze u těchto pacientů doporučit i doplňky krmiva (například tablety Vetinmune), které napomáhají organismu v boji s nádorovým bujením či v rekonvalescenci po jeho odstranění. Tyto preparáty stimulují imunitní systém, zlepšují hojení ran a působí protizánětlivě. Kočka se s jejich pomocí lépe vyrovnává se stresem spojeným s léčbou, organismus má větší šanci svým imunitním systémem odhalit a zlikvidovat případné nádorové buňky a tkáně po terapii snadněji regenerují.


Vhodné krmivo

Cílem dietoterapie onkologického pacienta je redukce dodávání energie pro tumory sníženým obsahem sacharidů (snížení jejich přeměny na laktát), redukce množství energie, kterou pacient ztrácí metabolismem laktátu, poskytnutí adekvátního množství energie pro pacienta tak, aby se snížila ztráta tělesných rezerv, omezil se růst tumorů, zlepšila se celková kondice zvířete, prodloužila doba přežívání a zlepšily se funkce imunitního systému.

Jakákoliv klinická dieta, tedy i dieta pro pacienta s nádorovým onemocněním, by měla kromě specifického složení energetických živin, minerálních látek a vitamínů splňovat i další nutriční předpoklady, to je být energeticky koncentrovaná, vysoce stravitelná, chuťově a pachově atraktivní. V porovnání s krmivem pro zdravé zvíře by měla mít dieta při nádorovém onemocnění zvýšený obsah bílkovin, tuků (tuky jsou nejdůležitější energetickou živinou v této dietě), snížený obsah sacharidů, zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin, zvýšený obsah argininu, glutaminu, leucinu, izoleucinu a valinu, zvýšený obsah makro- i mikroprvků, vitamínů A, C, E a β-karotenu.

Složení ideální „protinádorové“ diety není známo. Z různých výzkumů v oblasti klinické nutrice však bylo stanoveno doporučené zastoupení jednotlivých živin v krmné dávce pro pacienta s onkologickým onemocněním. Dieta by měla obsahovat 35–40 % bílkovin, méně než 25 % sacharidů, 27–35 % tuků, více než 2 % argininu a 2,5–7,5 % omega-3 mastných kyselin v sušině krmiva. 25–30 % celkové denní potřeby metabolizovatelné energie by mělo být získáno z bílkovin, 50–60 % z tuků a pouze 10–20 % ze sacharidů.

Potřeba energie pacienta s tumorem odpovídá 1,5–2násobku záchovné potřeby (v některých případech až 3násobku). Denní energetickou potřebu je nutné vždy přizpůsobit individuálně. Optimální přísun energie se řídí výživovým stavem zvířete a schopností přijímat krmivo. Denní energetickou potřebu vypočítáme ze vzorce: E (kcal) = 70 x W 0,75 x 1,5–2(3) (W = hmotnost zvířete).

K výživě onkologického pacienta můžeme použít buď průmyslově vyráběnou léčebnou dietu, nebo doma připravovanou krmnou dávku. K přípravě tradiční krmné dávky používáme jako zdroj proteinů drůbeží a hovězí maso, drůbeží a hovězí játra, vejce, rybí maso (losos, makrela). Zdrojem tuků jsou tuky obsažené v drůbežím, hovězím, rybím mase a vejcích, lněné semínko a lososový olej. Zdrojem sacharidů v tradiční krmné dávce jsou pšenice, kukuřice, řepa, špenát, mrkev, hrášek, brambory, brokolice, ovoce. Nevýhodou krmení tradiční krmnou dávkou je její náročnost při přípravě, skladování a zpracování jednotlivých komponent, vyšší energetická náročnost při přípravě či nutriční nevyrovnanost. Nestandardnost je způsobena různým živinovým složením používaných komponent a nemožností přesného dávkování při přípravě. Výhodou oproti průmyslově vyráběné dietě je nižší cena.

Oproti tradiční krmné dávce mají komerční diety výhodu v nutriční vyváženosti, optimálním živinovém složení, minimální náročnosti na přípravu a skladování, hygienické a mikrobiologické nezávadnosti. Nevýhodou může být vyšší cena.

Vzhledem k tomu, že dieta pro onkologického pacienta obsahuje vysoké množství tuků a bílkovin, je vhodné postupně zvyšovat dávku během 4–5 dnů (snižuje se riziko podráždění gastrointestinálního traktu).

Na českém trhu jsou v současné době pro onkologické pacienty dostupné komerční diety v konzervované formě (pro vysoký obsah tuků není technologicky možné připravit extrudované krmivo) – Hill´s Prescription diet n/d, Purina VD CN Canine + Feline, Eukanuba VD dog&cat high calorie. V granulované formě jsou dostupné diety Specific ComegaD EICOSA a omegaHD Trovet, avšak s mnohem nižším obsahem tuku v porovnání s doporučovanými hodnotami u tohoto typu diet.

Častou komplikací při terapii onkologických pacientů může být jejich inapetence (nechutenství) až anorexie, které mohou mít různé příčiny (strach, deprese, stres, změny čichových a chuťových smyslů, nevolnost v důsledku chemoterapie).

V důsledku deficitního příjmu potravy, chemoterapie nebo rekonvalescence po chirurgickém zákroku dochází k rychlejší ztrátě hmotnosti než pouze v důsledku hypermetabolismu. Pacient, jehož hmotnost zůstává nezměněna a netrpí anorexií, má větší šanci na přežití, poněvadž lépe snáší chemoterapii, radioterapii či případné chirurgické řešení nádorového onemocnění.

Pro podporu chuti k příjmu potravy předkládáme zvířeti krmivo zahřáté na tělesnou teplotu, vysoce aromatické, rozdělené do několika menších denních dávek.

Počáteční fázi příjmu krmiva (pokud je to nezbytně nutné) lze podpořit medikamentózní stimulací (cypropheptadin – 2 mg.kg-1, megestrol acetát 0,25–0,5 mg.kg-1, propofol 1 mg.kg-1, diazepam 0,05–0,5 mg.kg-1 i. v. – vhodný pro krátkodobé použití u hospitalizovaných pacientů).

Jestliže se nepodaří i přes veškerá opatření anorexii zvládnout, lze přistoupit k náhradní enterální nebo parenterální výživě. Přednost se dává enterální výživě, protože parenterální výživa je nefyziologická, neboť obchází gastrointestinální trakt. Při náhradní enterální výživě se zavádí nosojícnová sonda, jejíž použití je však časově limitováno (maximálně 7–10 dní) a kontraindikováno při poškození dutiny nosní, hltanu, jícnu a normálního polykacího reflexu. Další z metod je použití jícnové sondy. Této metody se využívá u pacientů, u nichž je kontraindikováno použití nosojícnové sondy. Použití nosojícnové i jícnové sondy se velmi dobře osvědčuje právě u kočičích pacientů.

U pacientů, u kterých se předpokládá dlouhodobější enterální výživa, lze použít perkutánní žaludeční sondu nebo střevní výživovou sondu. Při enterální výživě se doporučuje výhradně tekutá potrava v dávce zhruba 50 ml na 1 kg živé hmotnosti, rozdělená do tří až čtyř denních dávek.

Při rozhodování o použití nucené výživy zvířete jakýmkoliv typem sondy je nezbytné vždy zhodnotit přínos pro pacienta a únosnost pro majitele.


Doplňky stravy

Použití doplňku omega-3 mastných kyselin v dietě zvyšuje účinnost chemoterapie a zároveň vede k prevenci nádorové progrese, snížení incidence neoplazií a tvorbě metastáz. Předpokládá se, že omega-3 mastné kyseliny ovlivňují formování tumoru v několika fázích (inhibice formování cév vyživujících tumor, inhibice proliferace buněk několika epiteliálních linií, zvýšení smrti nádorových buněk). Dále se předpokládá, že tuky v potravě, jako například DHA, modifikují citlivost tumorů k cytostatickým léčivům, což je důvodem pro jejich celosvětové používání při léčbě některých onkologických pacientů. Zdrojem omega-3 mastných kyselin živočišného původu jsou ryby chladných vod – losos, makrela, tuňák, pstruh, sleď, sardinky, zdrojem omega-3 mastných kyselin rostlinného původu je lněné semínko a listová zelenina. Podle výzkumů humánní medicíny jsou pro zvířata účinné pouze omega-3 mastné kyseliny živočišného původu.

Beta 1,3/1,6-D-glukan je polysacharid obsažený v houbách Hiratake, Shitake a hlívě ústřičné, dlouhodobě využívané pro svoje imunomodulační, protizánětlivé a cytostatické účinky v dávné historii Japonska, Číny a dalších oblastí Dálného východu. Účinky glukanů jsou dány schopností stimulovat imunitní systém (makrofágy, mikrofágy, T-lymfocyty a NK buňky), ovlivňují homeopatickou aktivitu kostní dřeně, podporují hojení ran, mají radioprotektivní účinek (inaktivují volné radikály a působí antioxidačně), zvyšují metabolickou a funkční aktivitu buněk RES. Tento obranný mechanismus se uplatňuje v protinádorové imunitě.

Chlorella (Chlorella pyrenoidosa) je zelená sladkovodní řasa, jednobuněčný organismus, jehož název je odvozen od latinského malý a zelený. Nejúčinnější obsaženou látkou je chlorella růstový faktor (Chlorella Growth Faktor – CGF), který se uplatňuje při regeneraci tkání, dělení a růstu buněk, posiluje imunitní systém tím, že stimuluje organismus k tvorbě interferonu, stimuluje tvorbu lymfocytů a podporuje tvorbu erytrocytů. Chlorella zvyšuje celkovou odolnost organismu vůči infekcím, chrání buňky a tkáně před škodlivým působením volných radikálů, podporuje regeneraci tkání při poškození ionizujícím zářením, zvyšuje účinnost inzulínu s následnou lepší kontrolou hladiny glukózy v krvi. Chlorella je bohatým zdrojem vitamínů (má vysoký obsah vitamínů skupiny B, vitamínu C a E) a biologicky vázaných minerálních látek chelátovou vazbou na aminokyseliny (fosfor, draslík, hořčík, vápník, železo, mangan, zinek, molybden, měď a kobalt).

Spirulina (Spirulina platensis) je modrozelená řasa bohatá na železo, vitamín B12 a β-karoten, vápník, hořčík a zinek, je zdrojem plnohodnotných bílkovin. Podobně jako u chlorelly byl popsán pozitivní homeopatický efekt při použití u pacientů léčených chemoterapií a radioterapií.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © Michaelrstern

odkaz na článek

. Výživa kočky po nádorovém onemocnění [online]. ČeskáVeterina.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 5 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
klíčová slova
nádorové onemocnění výživa kočka