Písek v moči u psů


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Nemoci zvířat

Zveřejněno dne 23.8.2015


U psů jakéhokoli věku a plemene se mohou vyskytnout v kterékoli části močových cest minerální sedimenty (krystaly) nebo kameny (urolity). Obvykle se vytvoří v močovém měchýři a procházejí skrze močovou trubici. Usazeniny dráždí výstelku močového měchýře, zapříčiňují napětí a časté odcházení moči, většinou s krví. Problém postihuje většinou zvířata ve středním a vyšším věku, může se však vyskytnout i u mladších jedinců. Mezi hlavní příčiny vzniku patří dědičnost, plemenná predispozice, nevhodné složení potravy, metabolické poruchy a chronické močové infekce.

Příčiny písku v moči

Urolity se vyskytují v ledvinách, močovodech a močovém měchýři, odkud se mohou uvolnit a následně ucpat močovou trubici. Mohou způsobit ledvinovou koliku, krvácení do dolních močových cest, zánět močového měchýře a obstrukci (zneprůchodnění) močové trubice. Existuje více druhů konkrementů, jejich složení závisí na příčině vzniku.

Urolitiáza bývá poměrně častou diagnózou u psů, kteří mají problémy s močovým ústrojím. Její podstatou je přítomnost krystalků v moči, jejichž kumulací a slepováním dochází později k tvorbě močových kamenů. Velikost těchto krystalových částic je dána rychlostí jejich růstu a rychlostí toku moči. Později vzniklé močové kameny můžeme podle jejich složení rozdělit do skupin: struvity, uráty, kalcium oxaláty, cystinové kameny.

Hlavními komponenty struvitů jsou amoniový iont a trojmocný fosfát. Ve většině případů se u psů tvoří sekundárně v důsledku infekce močového traktu, příležitostně však i bez přítomnosti infekce. Strategie rozpouštění takových krystalů je založena na snížení koncentrace amoniaku, hořčíku a fosfátu v moči na velmi nízkou úroveň.

Uráty vznikají při metabolismu purinů a pyrimidinů vyskytujících se v nukleových kyselinách. Zdraví psi přeměňují většinu urátů v játrech na alantoin. Ta zvířata, u kterých k této přeměně nedochází, vylučují převážnou část metabolitů nukleových kyselin ve formě urátů, které jsou později základem urátových kamenů. Tento typ močových kamenů je častý u dalmatinů.

Kalcium oxaláty jsou nejčastějším typem močových kamenů u lidí. V posledním desetiletí se však setkáváme s nárůstem tohoto typu kamenů i u psů. Tvorba těchto kamenů je spojena hlavně se zpomaleným tokem moči v močových cestách nebo její úplnou stázou. Spolurozhodujícím činitelem je navíc větší množství iontů vápníku v moči.

Cystinové kameny se tvoří u psů s defektem zpětné absorpce aminokyselin v tubulech ledvin, známým jako cystinurie. Rozpustnost cystinu je závislá na pH moči. Lépe se rozpouští při pH nižším než 7, tudíž v moči kyselé.

Typizace jednotlivých druhů kamenů se provádí mikroskopickým vyšetřením močového sedimentu. Za určitých podmínek, mezi které patří záněty, nádory močových cest a obecně zpomalení nebo úplné zastavení toku moči močovými cestami, dochází ke kumulaci a slepování jednotlivých krystalů. Takto vzniklé jednotlivé kameny se nalepováním dalších krystalů nadále zvětšují a později se usazují na různých místech močového traktu a začínají vyvolávat klinické projevy. V této fázi si tohoto děje většinou všimne majitel a přichází se svým zvířátkem do veterinární ordinace.


Jak poznám písek v moči u psa

Klinické příznaky urolitiázy se liší v závislosti na anatomické lokalizaci urolitů. Urolity se klinicky neprojevují, pokud nenaruší normální funkci ledvin. Obvykle v močových cestách způsobí zánět, jehož vlivem dojde mimo jiné k otoku sliznice. Tento otok napomáhá ke zmenšení průměru močových cest a močové kameny se tak mohou snáze ukotvit – takto dochází k částečné nebo absolutní obstrukci močových cest. Majitel takového zvířete si v tuto chvíli všímá typických příznaků, jako jsou neúspěšné pokusy o močení, bolestivé močení, časté močení po malých množstvích, bolestivost na spodině břicha a nezřídka také krev, barvící moč do různých odstínů červené až hnědé barvy.

Lokalizace urolitů je různá, může být od ledvinné pánvičky přes močovody, močový měchýř až po samotnou močovou trubici.

Diagnostika urolitiázy se provádí prostřednictvím vyšetření moči, poté pomocí nativních nebo kontrastních rentgenových snímků. Velkým pomocníkem při diagnostice tohoto onemocnění je také ultrasonografické vyšetření. Pomocí rentgenového nebo ultrasonografického vyšetření lze stanovit nejen velikost a počet urolitů, ale také jejich lokalizaci v močovém traktu.

Klinicky se přítomnost kaménků v močových cestách projevuje častějším močením s vyloučením pouze malého množství moči, která může být hustší, tmavší a případně zapáchající (i z důvodu přítomnosti bakteriální infekce). V moči se může objevovat krev, viditelná pouhým okem, nebo identifikovatelná při mikroskopickém či biochemickém vyšetření.

Projevy urolitiázy závisí především na lokalizaci urolitů. Pokud se vytvoří v ledvinné pánvičce, může být onemocnění zcela bez příznaků, zvláště pokud je proces pouze jednostranný a urolit není infikován bakteriemi. V případě infekce může dojít k septikémii a stavům s ní spojených: horečce, apatii, nechutenství, ... Při oboustranné obstrukci v ledvinné pánvičce může dojít až k chronickému renálnímu selhání.

Urolity lokalizované v močovodech se projevují akutní bolestivostí břicha, výskytem krve v moči, může dojít i k poškození ledvin s příznaky uvedenými výše.

Lokalizace urolitů v močovém měchýři může být také zcela bez příznaků. Častěji však vzniká zánět, a tak se u pacienta projevují příznaky z něj vyplývající: obtížné, bolestivé a přerušované močení, nucení na močení, inkontinence. Velmi častý je také výskyt krve v moči. Někdy je možné urolity cítit pohmatem dutiny břišní.

Příznaky spojené s výskytem urolitů v močové trubici jsou podobné lokalizaci v močovém měchýři. Při úplné obstrukci dochází k přeplnění močového měchýře, výrazné bolestivosti při pohmatu dutiny břišní. Pokud není umožněn odtok moči, objevuje se zvracení, slabost, problémy s koordinací až kóma. Za 24–72 hodin poté dochází k srdečnímu selhání v důsledku vysokého množství draslíku v těle, jež působí kardiotoxicky.


Léčba

Léčbu můžeme rozdělit na chirurgickou a konzervativní. Některé typy lze – pokud jsou malé – rozpouštět pomocí speciální diety. Ostatní je třeba odstranit chirurgickou cestou. Při obstrukci močových cest je nutno provést zákrok neprodleně po vzniku problému.

Terapii urolitů je možné řešit chirurgicky, u některých typů urolitů lze využít i léčbu medikamentózní. Předpokladem úspěšné medikamentózní terapie je především správné určení typu močových kamenů. Teprve na jeho základě se stanoví speciální urologická dieta, která se hodí na zjištěný typ urolitu. Nutným doplňkem je při zánětech močových cest samozřejmě i léčba antibiotická. Podstatou chirurgického řešení urolitiázy je několik typů chirurgického otevření močových cest po předchozí přesné rentgenové či sonografické lokalizaci urolitu a poté jeho vynětí. I tento typ léčby je následně doplněn antibiotiky. Důležitým faktorem úspěšné léčby urolitiázy je také její prevence.

Je důležité odlišit prostý zánět močových cest a urolitiázu. Příznaky jsou v mnoha ohledech podobné.

V rámci diagnostického postupu se uplatňuje analýza moči, v níž jsou často zjištěny krystaly, ty ale samy o sobě nemusí znamenat přítomnost urolitů (močových kamenů). Dále bývá standardně prováděno rentgenologické vyšetření, jehož cílem je zjistit přesnou lokalizaci urolitů, případně jejich počet a velikost. Může být také provedeno vyšetření za pomoci ultrazvuku.

Důležité je stanovení chemického složení urolitu, které je poté základem k volbě vhodné terapie a následného preventivního programu. Typ urolitu lze nejpřesněji zjistit jeho přímou mikroskopickou analýzou. Pokud toto není možné, určuje se dle dalších informací: pH moči, přítomnost infekce, vzhled a zobrazení na RTG, krystaly v moči, plemenné, pohlavní a věkové predispozice.

Vždy je nutné, aby při léčbě spolupracoval pacient i jeho majitel. Součástí terapie bývá totiž přísné dodržování dietetických opatření, která pak často přetrvávají doživotně jako prevence opětovného výskytu urolitů.


Prevence

Prevence spočívá v důsledném všímání si svého čtyřnohého přítele, množství a barvy moči, po domluvě s veterinárním lékařem také ve správné výživě a v neposlední řadě v pravidelném preventivním vyšetřování moči v ordinaci veterinárního lékaře.

I v urologii, stejně jako v ostatních oblastech medicíny, totiž platí, že prevence je vždy levnější a jednodušší než následná léčba daného problému.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © Hofmann

odkaz na článek

. Písek v moči u psů [online]. ČeskáVeterina.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 33 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů

Písek u psů


(Miloš 31.3.2018 17:01)

Dobrý den,
mám fenu Hrubosrstého foxteriéra (7 let) a v moči jsem zjistil jemný písek . Pod mikroskopem jsou vidět struvity, Ph 6,2. Před tím jsem měl též fenu a ve věku 7 let jsem zjistil stejný problém. Hledám příčinu, kde jsem se mohl dopustit chyby. V jídelníčku, pohybu, možná v pití. Léčba veterinářem pasta, krmivo pro rozpouštění struvitů. Prosím o radu chovatelů tohoto plemene, kteří se setkali s tímto problémem.


Počet odpovědí: 0 | Odpovědět




zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
písek v moči kameny pes urolit