Cryptocoryne


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Akvaristika

Zveřejněno dne 31.1.2017


Kryptokoryny (Cryptocoryne) patří mezi nejčastěji pěstované akvarijní rostliny, které nevyžadují zvláštní péči. Pokud se jim daří, množí se velmi rychle kořenovými oddenky a vytvářejí krásné, husté porosty.

Cryptocoryne

Rostliny pěstované v akváriích nejsou jen estetickým doplňkem dotvářejícím celkový výsledný vzhled, ale jsou důležité zejména pro zachování a udržení stabilní biologické rovnováhy v uzavřeném systému akvarijní nádrže. Rostliny pomocí zeleného barviva – chlorofylu a světelné energie přeměňují anorganické sloučeniny na látky organické. Při tomto procesu asimilace – fotosyntéze, kdy rostliny přijímají oxid uhličitý, se uvolňuje jako vedlejší produkt kyslík. Fotosyntéza probíhá pouze přes den, při dostatečně intenzivním přirozeném nebo umělém osvětlení. Rostliny kromě toho také, stejně jako živočichové, neustále ve dne i v noci dýchají, přičemž spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Spotřeba kyslíku rostlinami je ale mnohem menší než množství, které díky asimilaci vyprodukují. Další funkcí rostlin v akváriu je schopnost odbourávat odpadní dusíkaté látky, navíc svými kořeny prokysličují akvarijní dno, takže působí v akváriu jako takzvaný živý filtr. Vodní rostliny obsahují dokonce i látky omezující a ničící některé druhy bakterií. Porosty rostlin poskytují dále možnost přirozeného úkrytu rybám a jejich potěru, dalším druhům ryb zase slouží jako třecí substrát a pro některé ryby jsou i potravou.

Kryptokoryny se řadí mezi bahenní neboli obojživelné rostliny, které rostou ve volné přírodě v oblastech, kde během roku v závislosti na ročním období kolísá hladina vody. Při vysokém stavu vody rostou více či méně ponořené pod vodou, tehdy vytváří submerzní formu. Při nízkém stavu vody a v období sucha jsou schopny růst částečně, případně celé mimo vodu v emerzní formě s kořeny ve vlhkém substrátu. Jejich emerzní listy jsou tužší a pevnější než křehké submerzní listy a liší se mnohdy i svým tvarem. Bahenní rostliny přijímají podstatnou část živin i kořenovým systémem a jejich květy vykvétají pouze nad vodou.

Pěstírny akvarijních rostlin využívají schopnosti těchto rostlin vytvářet emerzní formu, protože se snáze pěstují a množí právě emerzně. Do akvarijních prodejen jsou pak většinou dodávány rostliny vypěstované mimo vodu, ve sklenících, při vyšší vlhkosti vzduchu. Tyto rostliny pak po zasazení do akvária nejsou mnohdy schopny beze ztrát přežít takovou náhlou změnu podmínek. Rostlina shazuje původní emerzní listy, které žloutnou a uhnívají. Teprve při dobrých podmínkách postupně vyrůstají nové submerzní listy. Naproti tomu typické vodní rostliny nebo submerzně pěstované bahenní rostliny při přesazení do jiného akvária snáší takovou změnu podmínek bez větších problémů nebo jen s malými ztrátami.

Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech. Výjimku tvoří solitérní, samostatně zasazené velké druhy, které kolem sebe vyžadují dostatek volného prostoru. Vysoké, dlouholisté rostliny umísťujeme do zadních nebo bočních míst, menší a středně velké druhy pak doprostřed a nízké druhy do předních částí nádrže.

Rostliny s kořenovým systémem sázíme do předem vyhloubené jamky tak, že prstem vytvoříme ve štěrku jamku, vložíme do ní rostlinu, kterou dvěma prsty přidržíme, a opatrně přihrneme písek. Nakonec rostlinu jemně povytáhneme tak, aby šel vidět kořenový krček. Příliš dlouhé původní kořeny můžeme předtím zkrátit nůžkami nebo ostrým nožem klidně až na polovinu či třetinu původní délky, protože po přesazení si rostlina vytvoří nový kořenový systém, zatímco původní kořeny postupně ve dně uhnijí.

Rostliny s olistěnými lodyhami (takzvané stonkové rostliny) se sází do skupin, kdy se buď umístí každá rostlina do vlastní jamky, anebo lze do společné jamky zasadit několik kusů současně. Tyto rostliny se sází většinou jako řízky, kdy se ze spodní části stonku odstraní ze dvou až čtyř pater listy, v místě uzlin zasazených do dna dostatečně hluboko se pak vytvářejí nové kořeny. Rostliny se do písku nikdy násilím nevtlačují, aby nedošlo k jejich poškození.

Nejjednodušší způsob vegetativního množení představují rostlinami tvořené postranní výhonky a šlahouny rostoucí v substrátu nebo se plazící po jeho povrchu. Na jejich koncích se pak vytváří mladá, samostatně zakořeněná rostlinka a výhonek pak vyráží dále, kde se postupně tvoří další nové rostliny. Je vhodné po čase takový řetězec rostlin přerušit, neboť původní mateční rostlina se příliš vysiluje, až nakonec může odumřít. Nové mladé rostliny můžeme ponechat buď zakořeněné, přičemž šlahoun mezi nimi přerušíme, nebo je přesadíme na jiné místo. Příliš husté porosty rostlin pak pravidelně protrháváme. Mladé rostliny však neoddělujeme příliš brzy, měly by dosáhnout alespoň třetinové až poloviční velikosti dospělé rostliny. Mezi takto se množící rostliny patří i kryptokoryny.

Pro zdravé a bujně rostoucí rostliny, které jsou pak základem biologické rovnováhy v akváriu, je nezbytné zajistit dostatek světla, živin, vhodné dno, přiměřenou teplotu a potřebné parametry vody. Jako zdroj živin pro většinu běžných rostlin postačuje detrit vznikající v akváriu z výkalů ryb a plžů, ze zbytků potravy a tlejících částí rostlin. Tyto organické zbytky však musí být nejdříve přeměněny – mineralizovány činností nejrůznějších mikroorganismů a bakterií na látky anorganické. Mineralizace detritu usazeného ve štěrkovém dně může probíhat pouze za přístupu dostatečného množství kyslíku obsaženého ve vodě a při mírném proudění vody. V akvarijní vodě je touto přirozenou cestou zajištěn zejména dostatek dusíku a fosforu. Dusík (N) přijímají vodní rostliny jako amonium (NH4+), vznikající činností bakterií. Fosfor přijímají rostliny ve formě fosfátů a stejně jako u dusíku platí, že v akvarijní vodě je jeho obsah zajištěn v dostatečném množství a spíše pravidelnou výměnou části vody musíme udržovat přijatelný obsah obou těchto živin tak, aby nedocházelo k jejich nadbytku a hromadění. Rostliny dále vyžadují ke své výživě i stopové prvky, jako jsou železo, mangan a mnohé další. Nedostatek nejdůležitějšího stopového prvku – železa způsobuje chlorózu, projevující se světle nažloutlými, sklovitými listy. Řešením je v tomto případě začít rostliny přihnojovat tekutým nebo pevným hnojivem s obsahem železa včetně dalších potřebných stopových prvků.

Jednou z nejdůležitějších živin pro rostliny je oxid uhličitý (CO2). V akváriu vzniká přirozenou cestou jako odpadní produkt při dýchání ryb a dalších živočichů, ale i všech mikroorganismů či bakterií včetně samotných rostlin. V přírodě i v akváriu může někdy nastat určitý nedostatek oxidu uhličitého. V takovém případě, pokud jsou ve vodě rozpuštěné hydrogenuhličitany, je některé druhy rostlin využijí jako zdroje CO2, kdy se pak nerozpustný uhličitan vápenatý (CaCO3) vysráží na osvětlených částech listů rostlin ve formě drsného bílého povlaku, prášku. Tento jev se nazývá „biogenní odvápnění“.


Kryptokoryna Wendtova

Kryptokoryna Wendtova (Cryptocoryne wendti) je rostlina vhodná pro malá akvária. Jako ostatní kryptokoryny pocházející ze Srí Lanky je vhodná do nádrží s tvrdou vodou. Pokud se sází jednotlivě do volného prostoru, bude mít listy přilehlé ke dnu, proto ji sázíme ve skupinách.

Výška rostliny je 10–30 cm, doporučená teplota vody je 22–28 °C s tolerancí pH 5,5–9.

Existuje více variet této rostliny, ale všechny patří k osvědčeným a odolnějším akvarijním rostlinám. Tak jako jiným kryptokorynám i této rostlině hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí výběžků a postupně vytváří husté porosty. Je vhodná do popředí, případně do středu akvária.


Kryptokoryna sumatránská

Cryptocoryne pontederiifolia je krásná a běžně dostupná akvarijní rostlina, vhodná do středu nádrží, kde vytváří husté porosty s širokými listy, které u častěji pěstovaných kryptokoryn nejsou běžné. Na pěstování není náročná. Nepotřebuje silné osvětlení ani přihnojování CO2, jen je vhodné, aby měla dostatek železa. Nicméně pro rychlejší růst je silné světlo a CO2 přínosem. Kvetou pouze emerzní rostliny.

Není to náročná rostlinka, může se dorůst různých rozměrů a může stínit i ostatním rostlinkám, proto je dobré je oddělovat. Je možné, aby měla seshora růžové listy. Rostlina je náchylná na přesazování. Listy jsou oválné, mírně zvlněné. Tato růžicovitá rostlinka při dobrých podmínkách dorůstá do velkých rozměrů. Je pěkně tvarovaná a pod hladinou vytváří malé růžové lupeny.

Na péči a podmínky nenáročná kryptokoryna, ale i přesto bývá zasahována kryptokorynovou hnilobu. Prosperuje v rozmezí teplot od 18–28 °C s optimem 22–25 °C, s tolerancí pH 6–7. Dorůstá do výšky 5 až 40 cm. Roste dobře při slabém osvětlení, ale nevadí jí ani intenzivní světlo. Pak její listy mají hnědý nádech. Voda je vhodná měkká až středně tvrdá o slabě kyselé nebo neutrální reakci. Dno – jako pro většinu kryptokoryn – je vhodné o menší zrnitosti s hnojivem (hlavně s obsahem železa). Jestli je to možné, tak rostliny nepřesazujte. Při emerzním pěstování je vhodný těžší substrát a vyšší vlhkost.


Kryptokoryna kalatkolistá

Kryptokoryna kalatkolistá (Cryptocoryne aponogetifolia) roste na Filipínách. Recentně známá pouze z provincie Luzon. Vyskytuje se zde v tekoucích potocích s kamenito-písčitým dnem, které je tvořeno čedičem nebo vápencem, a to až do hloubky 2 metrů. Je pro ni typické, že vytváří husté porosty, které mohou zcela porůstat dno o délce několika set metrů. Roste v zastíněných i osluněných částech toků.

Jedná se o opravdu velkou vodní rostlinu s dlouhými tuhými listy (šířka 3 až 4 cm), vhodnou pouze do velkých akvárií nejlépe s africkými cichlidami. Jakmile listy dosáhnou hladiny, položí se na ni a začnou stínit ostatním rostlinám v akváriu. Vytváří mohutný kořenový systém a nemá ráda přesazování, což se projeví stagnací růstu. Rozmnožuje se bočními výhonky. Daří se jí pouze v tvrdé alkalické vodě.

Nemá žádné zvláštní nároky. Je vhodná do akvárií se středně tvrdou nebo tvrdou vodou a vápencovým dnem, ale to neznamená, že v klasických akváriích špatně roste. Dno musí být z důvodů velkého kořenového valu vhodné hluboké. Kryptokoryně nevadí ani slabé světlo. Optimální teplota pro pěstování je 21–27 °C. Je vhodná do hlubších akvárií, protože v nižších nádržích má čepele položené na hladině a jsou vidět jen dlouhé řapíky. Při takovémto růstu jsou její listy často porůstány zelenou vláknitou řasou, která se špatně odstraňuje a při čištění takto postižených rostlin mohou být listy poškozeny. Emerzně se tato kryptokoryna pěstuje špatně a vytváří zakrslé formy s listy do 30 cm. Většinou, a to jen zřídka, kvetou jen submerzní listy.

Vodní rostlina s tuhými, páskovitými, až 1,5 m dlouhými listy. Listová čepel je až na 100 cm dlouhém řapíku, páskovitá, zřetelně puchýřkatá a dlouhá téměř 70 cm. Báze i vrchol čepele jsou ostré. V listu je zřetelná hlavní žilka. Toulec je 13–25 cm dlouhý a má až 20 cm dlouhou stopku, jejíž velikost se přizpůsobuje vodnímu sloupci. Čepel květenství je 4–6 cm dlouhá, vzpřímená, bývá stočená a na vnitřní straně purpurová. Límec chybí. Jícen je hladký, purpurově červený. Samičích květů je v toulci 6–8, samčích 60–70.


Kryptokoryna červená

Kryptokoryna červená (Cryptocoryne affinis) je nenáročná rostlina, ale emerzně se špatně pěstuje, a tak není snadno k dostání. Pro pěstování v akváriích stačí rozptýlené osvětlení. Optimálně roste ve středně tvrdé nebo tvrdé vodě, slabě alkalické při teplotě 22–26 °C. Dorůstá do výšky 30 cm. Když se jí daří, dokáže se rychle rozmnožovat odnožemi. Tento druh kryptokoryny je velmi náchylný ke kryptokorynové hnilobě. Pod vodou, zvláště ve dně s množstvím organických zbytků, příležitostně kvete dlouhým květenstvím.

Jedná se o odolnou a nenáročnou akvarijní rostlinu, v minulosti u nás často pěstovanou, které postačí i slabší osvětlení, takže se hodí také jako podrost pod kořeny nebo na místa stíněná vysokými rostlinami. Pokud má více světla, rozprostírá své listy po dně do šířky. Při větší intenzitě světla převládá na horní straně sytě zelená barva a na spodní červená. Při horších podmínkách jsou pak listy spíše hnědé nebo nafialovělé barvy. Pokud je slabě osvětlena, má červenohnědou barvu, při silnějším osvětlení jsou pak listy zelené a puchýřnaté. Při příliš silném osvětlení může vytvářet zakrslé formy. Bezproblémově se množí pomocí postranních výběžků. Kvůli tomu se porost kryptokoryn po čase výrazně zahušťuje a rychle rozšiřuje, a je tedy třeba jej neustále protrhávat. Co se týká umístění v akváriu, ve větších nádržích je vhodnější je sázet spíše do popředí, v menších pak doprostřed. Přestože se jedná o běžnou akvarijní rostlinu, dnes se v akvaristikách shání obtížně a získáte ji spíše u jiných akvaristů. V přírodě roste převážně v alkalických vodách nebo na bahnitých březích řek ve vápencových oblastech.

Je to jeden z nejrozšířenějších druhů, ale v obchodech není většinou k dostání. Hodně akvaristů s ní začínalo. Řapíky má přibližně stejně dlouhé jako čepele. Rychle se množí z kořenových výběžků. Ale je náchylná ke kryptokorynové hnilobě. Při příliš silném světle vytváří pouze zakrslé formy s listy přilehlými ke dnu.


Kryptokoryna olivová

Kryptokoryna olivová (Cryptocoryne beckettii) má 15–26 cm dlouhé listy, jejichž řapíky jsou olivově hnědé. Čepele jsou dlouze oválné, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, na líci olivově hnědozelené s tmavšími žilkami, na rubu purpurově hnědé nebo růžové. Je to jeden z nejodolnějších druhů, vhodný do standardních podmínek. Rozpad listů při změně podmínek obvykle neprobíhá.

Tato nenáročná rostlina je atraktivní svými listy. Díky červenohnědým listům tato rostlina nevyžaduje mnoho světla a dobře se jí daří i ve tvrdé vodě. Optimálního růstu dosahuje ve středně tvrdé nebo tvrdé vodě, při teplotě 22–28 °C. Její výška je do 30 cm.

Listy jsou nejčastěji olivové barvy (odtud druhový název), na rubu jsou červenohnědé, ale mohou mít i zbarvení v různých odstínech zelené a hnědé. Rostlina je vhodná do předních nebo středních partií nádrže. Tak jako jiným kryptokorynám i této hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí podzemních oddenků, z nichž vyrůstají nové rostlinky. Pokud není omezována, dokáže časem zarůst celé akvárium.


Kryptokoryna Willisova

Kryptokoryna Willisova (Cryptocoryne willisii) roste ve střední části Srí Lanky, kde se vyskytuje v mělčinách rychleji tekoucích řek. Roste jak emerzně, tak submerzně.

Má radši měkkou vodu. Reakci vody snáší od mírně kyselé po mírně zásaditou. Nevyžaduje intenzivní osvětlení, ale pro rychlý růst je vhodné. Substrát je lepší jemnozrnný a obzvláště dobře roste v páleném jílu. Vhodná teplota pro pěstování je 22–25 °C.

Jedná se o jednu z drobnějších kryptokoryn, používá se tedy k vytváření nižších porostů v popředí akvária. Výška porostu je přímo úměrná intenzitě osvětlení. Čím intenzivnější, tím nižší rostlina zůstává a šířka listů se zvětšuje – porost je dekorativnější. Maximální výška rostliny činí 15 cm. Množí se pomocí bočních výhonků. Tento druh vznikl pravděpodobně přírodním křížením jiných kryptokoryn vyskytujících se v dané oblasti.

Je zbarvena na líci zeleně až hnědozeleně, na rubu červenohnědě. Snáší i přechodný pokles teploty. Tahle rostlinka se má chovat jen ve velkých nádržích, protože po pár týdnech se začne velmi rychle rozmnožovat.

Tento druh je pěstován od začátku minulého století, ale byl známý pod jménem Cryptocoryne nevillii, v sedmdesátých letech sice došlo k přehodnocení a jejímu přejmenování, ale v obchodech ji stále koupíte pod starým zažitým jménem. Na pěstování není náročná a vytváří krásné nízké husté trsy s tmavými úzkými listy.


Kryptokoryna Walkerova

Kryptokoryna Walkerova (Cryptocoryne walkeri) je nenáročná, dobře rostoucí kryptokoryna s malými až středními nároky na světlo. Voda může být měkká až tvrdá. Vhodná teplota pro pěstování je 22–28 °C.

Jedná se o velmi odolnou a dobře rostoucí kryptokorynu, kterou je možno pěstovat i při slabším osvětlení. Její výška se pohybuje kolem 25 cm. Množí se kořenovými výběžky a odnožuje poměrně bohatě. Její listy jsou olivově zelené, bez výrazné kresby a obvykle nemají zvlněný okraj.

Malá až středně velká rostlina s oddenkem. Poněkud ztuha vzpřímené listy s řapíkem dlouhým až 16 cm rostou v růžici. Čepele jsou kopinaté, nezvlněné, dlouhé až 9 cm a široké 3,5 cm, zelené až hnědavé. Květenství je časté hlavně u suchozemských rostlin, toulec je zelený, žlutý nebo hnědavý.


Kryptokoryna kadeřavá

Kryptokoryna kadeřavá (Cryptocoryne balansae) se vyskytuje v Thajsku, v severním Vietnamu a v čínské provincii Kwangsi, a to většinou na vápenatém podkladě, tedy v poměrně tvrdé vodě v řekách s chladnou vápenatou vodou. V přírodě vytváří husté porosty dosahující výšky 50–75 cm. S potížemi se dá pěstovat emerzně, bez potíží submerzně v akváriu.

Kryptokoryna kadeřavá je nádherná rostlina s dlouhými úzkými zelenými listy, které mají nerovný, vroubkovaný povrch. Hodí se do pozadí hlubších nádrží, kde vypadá velmi dekorativně. Množí se kořenovými odnožemi. Substrát by měl být spíše hrubozrnný, aby umožňoval dostatečný přístup kyslíku ke kořenům. Tato rostlinka se velmi problematicky shání, spíše než v akvaristice ji seženete u jiných akvaristů. Na světlo není příliš náročná, nejlépe však roste ve středně tvrdé a tvrdé alkalické vodě. V přírodě se vyskytuje nejčastěji v řekách vápencových oblastí. Vhodná teplota pro pěstování je 22–28 °C.

V akváriu dosahují listy délky 25–50 cm. Čepele jsou dlouze eliptické, uprostřed s rovnoběžnými okraji. Podél hlavního žebra jsou nápadně puchýřkaté, na okrajích pak skoro rovné. Bývají 10–20 cm dlouhé a až 2,5 cm široké, olivově zelené, nebo načervenalé.

Čepel květenství je žlutá nebo žlutozelená, zdobená vínově červenými čárkami a tečkami.


Kryptokoryna nízká

Kryptokoryna nízká (Cryptocoryne parva) je nejmenší ze všech kryptokoryn a jako jedna z mála rostlin tohoto rodu nemění barvu listů v závislosti na podmínkách. Vyžaduje více světla než většina ostatních kryptokoryn, takže nesmí být nikdy ve stínu jiných rostlin. Jednotlivé rostliny by se měly pěstovat několik centimetrů od sebe; a asi po šesti měsících už budou tvořit soudržné nízké skupiny rostlin. Je dobré ji vysazovat do popředí akvária.

Roste u stinných až slunných břehů rychle tekoucích toků s měkkou vodou.

Jde o velmi malou rostlinku s oddenkem. Listy jsou v růžici s řapíkem dlouhým až 6 cm, eliptické až kopinaté. Ponořené listy jsou dlouhé cca 2 cm a široké 0,3 cm, středně zelené. Květenství je jen u emerzních rostlin a čepel toulce je nachová.

Jak jsme již zmínili, je vhodné tuto nižší rostlinu (5–10 cm) vysazovat do popředí akvária. Roste pomalu, ale je docela odolná. Pokud má málo světla, tvoří dlouhé listy, které nevypadají příliš dekorativně. Vhodná teplota pro pěstování je 20–29 °C.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © BACbKA

odkaz na článek

. Cryptocoryne [online]. ČeskáVeterina.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 5 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
cryptocoryne kryptokoryny akvarijní rostlina pěstování množení