Čím krmit border kolie


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Krmivo

Zveřejněno dne 5.6.2016


Stejně jako u lidí můžeme i u zvířat správným životním stylem a přístupem ke stravování prodloužit život o několik let. Abychom našemu mazlíčkovi zabezpečili dlouhý a plnohodnotný život, musíme dodržovat určitá pravidla. Jedním z důležitých faktorů je výběr vhodného krmiva.

Výživa

Výživa je jedním z hlavních aspektů péče o psa. Existuje její přímá závislost na zdraví a tím pádem na kvalitě a délce života, protože stejně jako člověk také pes je tím, co jí. Díky správnému krmení jsme schopni potlačit určité zdravotní problémy nebo předejít nemoci a prodloužit tak délku života svého mazlíčka. Většina zdravotních potíží je totiž následkem nesprávné životosprávy. Špatná výživa u psů patří mezi hlavní příčiny úmrtí (mimo úrazů), nádorová onemocnění, onemocnění ledvin a onemocnění srdce.

Nekvalitní značky granulovaných krmiv jsou podezírány z negativního vlivu na zdraví zvířat (alergie, onemocnění zažívacího traktu a slinivky, záněty uší, onemocnění kloubů a jiné) a zhoršení kvality života, potažmo zkrácení předpokládané délky života. Cílem výživy je proto optimalizovat kvalitu a délku života a minimalizovat rozvoj onemocnění.

Většina chovatelů krmí své psy kompletními komerčně vyráběnými granulemi, ovšem nemalé množství lidí pejskům vaří či připravuje potravu domácí. Je jen na nás, pro jaký způsob krmení se rozhodneme a která varianta bude lépe vyhovovat nám a našemu psovi. Každá má své výhody a nevýhody. Lidé, kteří mají více času věnovat se vaření a přípravě krmiva, často upřednostňují domácí stravu. Ať už klasickou (vařené maso a přílohy), nebo syrovou (BARF). Případně dokrmují psími konzervami nebo předpřipraveným baleným či sušeným masem. Pro chovatele s časovou vytížeností je mnohdy lepší zvolit variantu krmení kompletními komerčními krmivy, tedy granulemi.

Nesmíme však zapomínat, že každý pes je jiný a každému vyhovuje něco jiného. Vždy volíme krmivo přiměřené věku a zdravotnímu stavu. Adekvátnost krmiva je vhodné u psů posuzovat v závislosti na zdravotním stavu a kondici minimálně jednou ročně.


Granule

Při výběru vhodné značky bychom se neměli spoléhat jen na reklamu nebo na osvědčené rady pejskařů, které potkáme v parku (i když někdy je dobrá rada nad zlato), ani na to, že určité granule pejskovi chutnají. Psům totiž mnohdy víc chutnají granule nekvalitní, které jsou dochucené solí a chemickými příchutěmi. Hlavním kritériem při rozhodování by mělo být jednoznačně složení krmiva! Pokud složení zhodnotíme jako kvalitní, vzorek několika značek pak můžeme předložit psovi, aby si sám vybral, které mu budou víc chutnat.

Při výběru bychom neměli hledět pouze na cenu, ale zejména na kvalitu. Mějme na paměti, že zdravý a dobře živený pes navštěvuje veterinárního lékaře pouze při prevenci. Proto není vhodné na výživě šetřit. U běžně aktivních dospělých psů je prvotním úkolem zajištění optimální tělesné hmoty, podpora zdravého zažívání a úprava kondice kůže a srsti.

Klíčem k výběru správného krmiva je vědět, jak číst údaje a etikety na obalu. Nejdůležitějším údajem je takzvané složení krmiva, které je povinné a kontrolovatelné. Bývá označováno jako „nejpravdivější údaj na pytli granulí“, protože výrobce musí v sestupné řadě podle hmotnosti deklarovat suroviny, které byly zpracovány při výrobě krmiva. Mnoho lidí se při výběru granulí řídí cenou, ale cena nemusí být vždy úměrná kvalitě. Nejdražší krmivo tak nemusí být to nejlepší. Spíše než cenou se tedy řiďte složením! Jistotou ale zůstává, že krmiva zakoupená v supermarketech či hypermarketech nebo takzvané ekonomické řady nemají s kvalitním krmením nic společného. Nekvalitní složení (hodně obilovin a soli, málo masa, chemická konzervace a podobně) je totiž jedním z hlavních znaků těchto granulí. V reklamách jsou mnohá krmiva prezentována jako vyvážená strava, ale prostudujeme-li si jejich složení, tak rychle pochopíme, jak na tom jsou doopravdy.

Při výběru krmiva bychom kromě kvality a ceny měli brát v potaz i dávkování krmiva. Dávkování totiž může výrazně ovlivnit výslednou cenu krmné dávky na den. U krmiv vyšší kvality obvykle stačí menší dávka krmiva, protože je výživnější. V konečném důsledku pak dražší granule mohou vyjít na stejnou částku, nebo dokonce levněji než granule levnější, ale s vyšším dávkováním. Nižší objemová dávka granulí spojená s krmením dvakrát denně také představuje nižší potenciální riziko torze žaludku (přetočení žaludku).

Suroviny, které byly použity pro výrobu krmiva, by měly být přesně pojmenované. Například „rýže“ místo „obiloviny“, „kuřecí tuk“ místo „živočišný tuk“, „kuřecí moučka“ místo „masová moučka“. Jinak nemůžete vědět jistě, co vlastně granule obsahují. Obecné názvy jednotlivých surovin místo konkrétního pojmenování vypovídají o nízké kvalitě produktu.

Granule a maso

Vzhledem k tomu, že psi jsou masožravci, měly by kvalitní granule obsahovat dehydrované maso nebo masovou moučku jako hlavní složku krmiva, oproti tomu množství obilovin je dobré snižovat. Pokud se ve složení uvádí maso čerstvé, mělo by být doplněno ještě masovou moučkou či sušeným masem. Maso v čerstvém stavu totiž obsahuje 70–80 % vody, která se musí pro výrobu granulí vysušit, proto skutečný podíl masa v granulích je pak podstatně menší. Naproti tomu masová moučka obsahuje stejné množství vody jako granule. Kvalitní granule by měly být vyrobeny alespoň ze 100 g čerstvého masa nebo 20 g sušeného na 100 gramů granulí. Vyplatí se sledovat etikety na krmivech.

Chovatelé a majitelé psů se při studiu krmiv velmi často zaměřují na množství proteinů v krmivu. Kromě procentuálního zastoupení proteinů v krmivu by nás však měl zajímat i samotný zdroj proteinů. Živočišné proteiny mají totiž mnohem lepší poměr aminokyselin než levnější neplnohodnotné rostlinné proteiny (například sója, obiloviny) a jsou pro zvířata lépe stravitelné. Vysoký obsah proteinů živočišného původu a nízký obsah sacharidů je proto pro kvalitní výživu psů ideální.

Chemická konzervace

V kvalitních granulích by neměly být obsažené potenciálně zdraví škodlivé látky, jako jsou různá barviva a konzervanty (BHA, BHT, propylgallát, sorban draselný). Stejně tak jako v lidské výživě i ve výživě zvířat převládá trend odklonu od „chemie“, protože chemické konzervanty zdraví neprospívají. Někdy se tyto látky skrývají pod termínem „doplňkové látky povolené v EU“.

BHA neboli butylhydroxyanisol (E 320) je konzervační látka, která zpomaluje žluknutí tuků. Používá se jako konzervant proti některým bakteriím a plísním. Může způsobovat alergie. Podle některých studií může být i příčinou vzniku rakovinotvorného bujení trávicího traktu nebo zesiluje karcinogenní účinky jiných karcinogenů.

BHT neboli butylhydroxytoluen (E 321) je jedním z nejpoužívanějších potravinářských emulgátorů, který zabraňuje žluknutí tuků a olejů. Na zdraví má podobné účinky jako BHA. Může mít toxické účinky na některé orgány, například játra, plíce, ledviny.

Ačkoliv většina odborných studií označuje tyto látky za bezpečné, dlouhodobější pokusy s podáváním vyšších dávek u laboratorních krys naznačovaly jejich karcinogenní účinky. Vysoké dávky BHT způsobovaly na pokusných zvířatech mnoho poruch a abnormalit, především na psychické úrovni, a zvyšovalo se riziko vzniku nádorů. Světové potravinářské organizace proto doporučují používání dražších, ale bezpečnějších postupů, jako je například konzervace pomocí tokoferolů (vitamín E).

Propylgallát (E 310) brání žluknutí tuků a olejů. U citlivých jedinců může vyvolávat žaludeční problémy a alergické reakce.

Sorban draselný zpomaluje růst plísní, používá se jako konzervační činidlo.

I když je v granulích malé a údajně bezpečné množství těchto chemických konzervantů, měli bychom se zamyslet, co by toto malé množství podávané v každé krmné dávce, každý den a případně celý život mohlo se zdravím psa udělat. Proto je vhodné volit granule, které jsou konzervovány přírodně.

Další méně vhodné složky

Kromě chemických konzervantů by se v opravdu kvalitních granulích neměly objevovat suroviny nízké výživové hodnoty. Mezi tyto suroviny řadíme například sóju (zdroj proteinů, který je pro psy hůře stravitelný než proteiny živočišného původu, sója také může vyvolávat alergii), bílkovinné hydrolyzáty a koncentráty a vedlejší rostlinné a živočišné produkty.

Vedlejšími živočišnými produkty se rozumí například uhynulá zvířata, kůže, kosti, odřezky masa při zpracování a výrobě potravin, krev, střeva, zobáky, pařáty, odpad z mlékáren a podobně. Skupina vedlejších výrobků rostlinného původu zahrnuje vedlejší výrobky ze zpracování rostlinných produktů, zejména obilovin, zelenin, luštěnin a olejnatých semen. Proto pokud jsou v granulích obsaženy „vedlejší produkty“, nemůžeme vědět, co vlastně konkrétně bylo pro výrobu použito.

Složky, které prospívají

Některé složky kvalitu granulí zvyšují, pozitivní je například přídavek probiotik (příznivých mikroorganismů), glukosaminu a chondroitinu (doplňky pro výživu a obnovu chrupavek kloubů a vaziva) a různých přírodních bylinek či ovoce a zeleniny (mořské řasy, kořen čekanky, juka a jiné).

Některé bylinky například pomáhají tělu vylučovat toxiny a podněcují některé tělesné pochody, například pročišťování jater. Byliny dále mohou představovat povzbuzující prostředek, který posiluje některé orgány (povzbuzují srdce, zlepšují trávení).

Granule by samozřejmě měly obsahovat kompletní spektrum vitamínů, minerálů a stopových prvků. Použití chelátových forem minerálů umožňuje jejich lepší střevní absorpci a s tím spojenou vyšší využitelnost krmiva. Pozitivní účinek má i přídavek oligosacharidů nebo fruktooligosacharidů.

Pro výběr určité značky hovoří i fakt, jsou-li granule zpracovány šetrnou technologií a mají-li suroviny status potravinářské čistoty. To znamená, že suroviny byly schválené i pro lidskou spotřebu.

Zdroje sacharidů a tuků

Mezi zdroje sacharidů v granulích řadíme pšenici, kukuřici, oves, rýži, brambory a jiné. Mezi lépe stravitelné zdroje sacharidů řadíme brambory, rýži a oves.

Pšenice se považuje za nejhůře stravitelný zdroj sacharidů, který navíc obsahuje velké množství lepku. Pšenice u psů nejčastěji vyvolává různé alergie.

Stejně tak kukuřice – potenciální alergen – není pro psy příliš vhodná i díky svým nutričním hodnotám. Psům jakožto masožravcům nejvíce prospívá masitá strava s vysokým obsahem proteinů a s nízkým obsahem sacharidů.

Měli bychom se vyhnout krmivům s vysokým obsahem bílé rýže, pšenice a kukuřice. Čím méně sacharidů granule obsahují, tím lépe. Pochází-li cca 30 % energie ze sacharidů (obiloviny, případně ovoce a zelenina), je to ideální stav. Krmiva, která obsahují 35–50 % energie ze sacharidů, jsou průměrná. Mezi podprůměrné můžeme řadit krmiva, u nichž energie pochází z 50 a více % ze sacharidů. Nadbytek sacharidů v krmivech pro psy může být jednou z příčin obezity, jelikož nadbytečná glukóza se v těle ukládá jako tuk.

Jako hlavní zdroj tuků by v granulích měl být kuřecí nebo rybí tuk. Rostlinné oleje by neměly tvořit tento hlavní zdroj, protože psi mnohem lépe využívají tuky živočišné.


Holistická krmiva

Mezi kvalitní krmiva se řadí například krmiva s takzvanou holistickou recepturou, obsahují totiž mnoho surovin, které jsou přírodní a zahrnují prospěšné nutriční látky. Holistické krmení je způsob výživy přírodní cestou, bez chemických dochucovadel, konzervantů, soli, sóji a jiných produktů nevhodných pro organismus psa, jako je pšenice a kukuřice (viz výše).

Různorodost čerstvých surovin je klíčem ke zdravému krmivu, proto se vyrábí z několika druhů čerstvých proteinů. Tento způsob krmení se doporučuje i pejskům s atopií a potravní alergií. V kombinaci s omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami působí velmi blahodárně.


Příznaky vhodnosti granulí

Prvním znakem jsou pevné tmavé výkaly odpovídajícího množství. Tím se částečně ujistíme, že krmení je dobře stravitelné. Po delší době (6–8 týdnů) se projeví další viditelné účinky správného výběru, jako je lesklá srst, dobrý stav kůže bez lupů a psychická pohoda zvířete. Pes je živý a plný energie a vypadá prostě dobře.

Změna granulí u psů

V případě, že nejsme spokojeni s tím, jak náš pes po určité značce granulí prospívá (má zažívací problémy, špatnou kvalitu srsti a podobně), je namístě značku změnit. Přechod na novou značku provádíme postupně po dobu přibližně 10 dnů.

První den dáme jen trochu nového krmiva (cca 20 % nového a 80 % původního), další dny poměr nového krmiva postupně zvyšujeme.

Pokud jsme ale již našli tu „svou“ značku, která psovi vyhovuje, pak není vhodné ji měnit. Naopak je dobré u ověřené značky, která má kvalitní složení, zůstat. Každé krmivo je totiž nejefektivněji zpracováváno po určité době návyku, proto střídání granulí způsobem, že každý týden dáme psovi novou značku, aby mu lépe chutnalo, není vhodné.

Může se stát, že pes po nějaké době začne granule odmítat, pak mu je můžeme ochutit například lososovým olejem nebo lžící konzervy, která granule krásně provoní. Někteří psi zase odmítají jíst suché granule, ale zvlhčené je přijímají bez problémů. Granule zvlhčené teplým (ne vařícím) vývarem také lépe respektují fyziologii psa, protože usnadňují polykání. Na tomto místě je ale vhodné upozornit, že krmivo obsahující probiotika by již nemělo procházet další tepelnou úpravou (přelití horkou vodou a podobně), aby se příznivé mikroorganismy nezničily.


Výživa border kolie

Vzhledem k potřebě border kolie neustále se pohybovat doporučuje se krmit kvalitním kompletním krmivem pro fyzicky zatížené psy. Některé border kolie mívají problémy s příjmem krmiva, jinak řečeno s vybíravostí, tam se doporučuje hledat, časem se snad povede najít krmivo, které bude i váš pes přijímat s chutí a bez přemlouvání.

Období růstu štěněte je velmi důležité, a pokud něco pokazíme, je těžké pak tyto chyby napravovat a někdy to již ani není možné. Stěžejní je uspokojit všechny nároky rostoucího organismu! Další a neméně důležitou věcí je vytvořit u pejska správný návyk příjmu krmiva a předejít tak různým zlozvykům s tím souvisejícím.

Správné sestavení jídelníčku pro psa je velmi složité. Proto raději přenechejme tento nelehký úkol na veterinářích a dalších odbornících. Pokud vybereme dobře, tak pejsek dostane v komerčně vyrobeném krmení (granule, konzervy) vše, co potřebuje, a to ve správném poměru. Není dobré na krmení pro štěně šetřit. To, co ušetříme nyní, utratíme později například při léčení pohybových problémů pejska. Krmení by vždy mělo být určeno pro štěňata. Zvlášť se vyrábí štěněcí granule pro malá, střední a velká nebo gigantická plemena. Známé kvalitní značky již dnes dokonce nabízejí i speciální krmení pro štěňata konkrétních plemen!

Dříve bylo velkým trendem přidávat do krmení různé vitamínové a minerální doplňky. V dnešní době je to rozhodně přežitek, který u mnoha chovatelů bohužel přetrvává. Často pak dáváme pejskům kloubní preparáty, rybí tuk nebo vápník a podobně. A to vše zbytečně, a dokonce i na úkor našich psích mazlíčků! Každé vyvážené kvalitní krmení má vše, co pejsek potřebuje. Rozhodně není nutné pejskovi nic přidávat. Můžeme si to vysvětlit například na vápníku. Pro správné vstřebávání vápníku je podstatný jeho poměr s fosforem. Tento poměr je v krmivu nastaven přesně tak, jak to rostoucí zvíře potřebuje. Pokud pejskovi přidáme například tvaroh nebo minerální doplněk, dosáhneme tak jedině toho, že vápníku bude oproti fosforu nadbytek a jejich vstřebávání bude narušeno. Pokud naopak přidáme pejskovi maso, dosáhneme nadbytku fosforu a opět narušíme ideální poměr těchto dvou důležitých prvků. Pokud si to vše představíme komplexně, tak cokoliv, co pes dostane mimo komerční diety, mu naruší vyvážený a důkladně propočítaný poměr živin. Jen veterinář proto může doporučit určitý doplněk ke krmivu, pokud zvířeti prokazatelně něco chybí. Pokud neuváženě naordinujeme nějaký přípravek sami, natropíme více škody než užitku.

Důležitou roli hraje i správná technika krmení. Každý pes by měl mít vždy dostatek čerstvé pitné vody. Štěňata se začínají přikrmovat ve věku 3–4 týdnů. Pejska si přivezeme ve stáří asi 8 týdnů. V této době ho krmíme 4–5x denně. Mezi 3. a 5. měsícem snižujeme frekvenci na 3–4 krmení za den a po 6. měsíci postačí krmení 3x za den. V 8 až 10 měsících můžeme začít krmit jen 2x denně. Musíme si uvědomit, že velká plemena psů dospívají později, takže je krmíme 2x denně až do věku 1,5–2 let, případně celý život.

Pejska už odmalička učíme, že krmení dostane jen na 5–10 minut, a pokud to vše nesní, tak mu misku sebereme a další krmení dostane až v obvyklou dobu. Tím zabráníme tomu, aby se v krmení „vrtal“ a přebíral. Po nakrmení necháme štěně vždy v klidu trávit a rozhodně si s ním nehrajeme a nenecháme ho běhat.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © Matteo Gossi

odkaz na článek

. Čím krmit border kolie [online]. ČeskáVeterina.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 73 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů

Nejlepší granule pro psy diskuze


(LenkaV 22.12.2017 12:00)

Dobrý den, zajímalo by mě jestli je vhodnější pro aktivní borderku krmit normálními granulemi (teď Amanova) nebo by bylo lepší přejít na složení Active (Amanova Active pro střední psy) zdá se mi, že je moc hubená. NO po nich ale zase hodně přibral, tak jak najít tu zlatou střední cestu? (chovatelka krmí stejnými granulemi)


Počet odpovědí: 0 | Odpovědět




zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
jak na borderkolli border kolie krmivo výživa holistická krmiva