Informace od profesionálů

MENU

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  

Cane corso - výcvik

 


Aktualizováno:

Veterina

Cane corso nezklame ty, kteří chtějí, aby jejich pes měl všech kynologické přednosti. Je to vynikající hlídač, strážce a obranář pána a jeho rodiny. Cane corso není jako hlídač štěkavý a jako obranář není zbytečně agresivní. Když musí zasáhnout, jeho útok nejde do krajností. Zásah cane corso je v případě nutnosti bleskurychlý a kvůli silným čelistem hrozivý, ale vždy adekvátní situaci.

Povaha

Cane corso je velmi dobrý hlídací pes, který neútočí, pokud nemá důvod, a nikdy ne první. Je velmi odvážný a v případě ohrožení psovoda, rodiny nebo majetku umí tvrdě zakročit. Cizí ignoruje nebo se k nim chová odtažitě, ale bez známky agresivity. Pokud si budete chtít psa tohoto plemene osvojit například z útulku, budou nutné častější návštěvy, aby si pes zvykl. K rodině se chová láskyplně, je velmi věrný a rád se mazlí. K dětem má skvělý vztah, má je rád, a pokud se mu hry vašich dětí nebudou líbit, prostě uteče, ale má velmi vysoký práh bolesti. S jinými zvířaty v domácnosti vychází dobře, pokud byl s nimi jako štěně seznámen.

Zkušenosti

Ze zkušeností vyplývá, že cane corso je typicky rodinný pes, takže máte-li děti, pes se stane jejich chůvou i kamarádem. Cane corso si je vědom své fyzické síly i psychické převahy a dítěti neublíží.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Charakteristika

Cane corso je pes velmi odvážný a tvrdě brání svého pána a jeho rodinu. Nikdy však nezaútočí jako první. Je výborným hlídacím psem, který k tomuto účelu nepotřebuje speciální výcvik. V případě ohrožení pána, jeho rodiny nebo majetku umí razantně a tvrdě zakročit. Cane Corso patří podle FCI do skupiny 2 – pinčové a knírači, molossové, švýcarští horští a salašničtí psi; sekce 2.2 – psi molosského typu, horští psi, bez zkoušek z výkonu. Feny dorůstají výšky 58–64 cm, psi 62–68 cm. Váha se pohybuje u fen v rozmezí 38–45 kg, u psů 42–50 kg. V průměru se toto plemeno dožívá 11 let. Hlava má širokou lebku, typického molossoidního typu. Tlama je kratší, čtvercového charakteru s širokými čelistmi, horní pysk překrývá spodní. Nos je černý s otevřenými nozdrami. Oči jsou středně velké a oválné, zbarvení záleží na barvě srsti, ale mělo by být co nejtmavší. Uši trojúhelníkovitého tvaru jsou nasazeny poměrně vysoko a visí podél hlavy. Krk je svalnatý a silný, trup robustní, ale ne podsaditý. Hřbet je rovný a dobře osvalený. Hrudník je hluboký a dosahuje až k loktům. Ocas je vysoko nasazený a u kořene silný. Končetiny jsou svalnaté a silné, přední tlapky jsou kočičí, zadní mají spíše oválný a kompaktnější tvar. Srst tohoto plemene je hustá a krátká, lesklá. Zbarvení může být černé, olověně šedé, břidlicové, světle šedé, plavé, jelení červené, žluté či žíhané. U žlutých, červených nebo žíhaných je černá nebo šedá maska, která je pouze na tlamě. Srst tohoto plemene nepotřebuje žádnou speciální péči. Dobré je pravidelně kontrolovat uši, ve kterých se může objevit zánět. Cane corso potřebuje pevnou a důslednou výchovu, nesmí se s ním však jednat tvrdě. Přirozeně poslouchá autoritu rodiny a jeho výchova tak není příliš náročná, je však dobré nezanedbat základní výcvik.

Problémy

Dobrý pozor byste měli dávat na uši, jelikož toto plemeno má sklony k zánětu zvukovodů. Dobré je proto odmalička psa naučit na to, že je občas prohlédnete, při takové prohlídce si k uším přičichněte – pokud z nich vychází zápach, signalizuje to zánět. Také je prohmatejte, abyste zjistili, zda psa vaše doteky nebolí. Do drápků se nemusí nijak zasahovat, pokud si je pes brousí o chodník nebo beton, pokud ne, tak bude potřeba je nechat občas zastřihnout, buď doma, nebo u veterináře na každoroční prohlídce.

Pozor: Výchova i výcvik jsou u tohoto plemene nutností, nesmíte jej nechat zdivočet! Mělo by to fatální následky! Výcvik musí být dosti důrazný, ale ne tvrdý, to by se později obrátilo proti vám.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Štěňata k výcviku

Jako štěně je nutné jej řádně socializovat a připravit na různé situace a kontakt s jinými zvířaty, psy a cizími dětmi. Toto plemeno vyžaduje pravidelný pohyb, ideální jsou procházky přírodou, příliš se nehodí pro běžné psí sporty, jako jsou například agility. Nehodí se pro celoroční držení venku. Potřebuje kontakt se svou rodinou.

Výchova pro pobyt v bytě

Při trpělivém vedení lze s cane corso činit zázraky. Štěně žijící v domě musí mít možnost vybíhat ven, aby se naučilo zachovávat čistotu a mohlo si hrát na čerstvém vzduchu a na sluníčku, což jsou důležité předpoklady pro zdravý život. S malinkým štěňátkem vybíháme, a to v pravidelných intervalech, zejména pak po krmení a před spaním. Stavíme je na stejné místo a k činu je vybízíme stále stejným povelem. Když se dílo podaří, štěňátko pochválíme. Za loužičky štěně nemůže, neboť svěrač močového měchýře mu začne sloužit až mezi třetím a čtvrtým měsícem. Spící štěně musí odpočívat v naprostém klidu. Děti je třeba naučit, že štěně nesmí během spánku rušit a že pelíšek je pouze štěňátka. Pelíšek se musí stát bezpečným útočištěm a oázou klidu, takže povel „Pelíšek!“ nesmí být něčím, čím psa trestáme. Štěně učíme, aby s důvěrou a potěšením snášelo doteky naší ruky tak, že je posadíme, klekneme si k němu a s láskyplným pobrukováním je hladíme po nožkách, hrudi, bocích, zádech a hlavě. Ruka se musí stát prostředkem komunikace se psem. Ruka hodného, šikovného a chytrého pejska pohladí, podrbe a podá mu misku s potravou, pamlsek či hračku, ruka zlobivého pejska vycuká za vodítko nebo vykráká (s citem) za faldíček za krkem či šustivě třepne novinami. Se štěnětem si hrajeme, protože hra rozvíjí jeho intelekt. Pes vyrostlý v kotci je ve srovnání s domácím psem tupý a hloupý, protože jeho mozek nedostával dostatek podnětů k přemýšlení. Máte-li chytrého psa, který si ví v každé situaci rady, pak je to především vaše zásluha.

Cane corso je velmi inteligentní a pro milovaného pána učiní cokoli. Dobře socializovaný cane corso má široké srdce, ale protože je moloss, pohlídejte si fenku, až bude mít štěňata. Mateřský instinkt fence velí chránit mladé, takže jakmile usoudí, že jim hrozí sebemenší nebezpečí, začne je bránit. Cane corso je tak fixovaný na pána a na své teritorium, že nemá sklon k toulání, ani při venčení na volno se od svého člověka příliš nevzdaluje. Cane corso je „kolektivní typ“, své lidské bytosti stále přepočítává, kontroluje a je šťastný, když jsou všichni hezky pospolu.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Výchova pro život u domu

Cane corso je jedním z mála molossů, s nímž můžete nejen bez obav z ostudy chodit na cvičák, ale dosahovat i vynikajících výsledků ve zkoušce ZOP (Základní ovladatelnost psa). Zkouška ZOP obsahuje cviky základní (přivolání, ovladatelnost na vodítku, ovladatelnost bez vodítka, povely „Sedni!“, „Lehni!“, „Vstaň!“ a dlouhodobé odložení) a cviky skupinové a speciální (ovladatelnost na vodítku, povely „Sedni!“, „Lehni!“, „Vstaň!“, odložení ve skupině, přenesení psa psovodem a cizí osobou, chůze po nepříjemném materiálu).

Jakmile přineseme štěně domů, dáme mu jednoduchý pohodlný obojek, aby si zvyklo. Pejska vodíme na vodítku kolem domu, pomocí volné smyčky učíme přivolání. Kdykoli se s čímkoli na štěně obrátíme, oslovíme je jménem. Cane corso je typický venkovský pes, takže mu mírové soužití s domácí havětí nedělá potíže. Svou dominanci nezískává ani neprokazuje v bitkách s našinci nebo terorizováním slabších. Jeho vyrovnaná povaha, sociální inteligence a nekonfliktnost vylučují, že by pes decimoval drůbež, rdousil kočky a porval další psy.

Tvrdé „bojové“ hry se nedoporučují. Pokud je pes dobře vychováván, není třeba ho bít, postačí pouze tón hlasu. Návštěva cvičáku s cane corso se vřele doporučuje. Cane corso se na rozdíl od „středoasijce“ učit chce, práce na cvičáku s milovaným páníčkem ho baví. Má vynikající paměť, co se jednou naučí, nezapomene. Molossové jsou psychicky i fyzicky dozrálí teprve ve věku tří let, také tuto skutečnost je třeba při výchově a výcviku psa zohlednit. Dobře vychovaný a vycvičený cane corso je dobrý parťák pro život.

Výchova za účelem obrany

Cane corso je ostražitý a schopný bleskurychle reagovat na vnější podněty. Je neustále bdělý, což je dáno i jeho vysoce vyvinutým teritoriálním instinktem. Citlivě se zajímá o to, co se děje s vámi (registruje pocity pána, změny jeho nálad) i kolem vás (registruje přítomnost cizích osob, zachytí signály hrozícího nebezpečí).

Cane corso se nikdy nedá vetřelcem zaskočit, i když přijde tiše a nečekaně. Jestliže vetřelec zůstane stát (sedne si, lehne) a rezignuje, pes nezaútočí, pouze varuje. Pes štěkotem přivolává vůdce smečky – pána, aby o osudu vetřelce rozhodl sám. Cane corso je vynikající hlídač a strážce díky tomu, že dostal do vínku hlubokou nedůvěru k cizím lidem. Výchovou jeho přirozenou nedůvěřivost k cizím lidem neotupíte. Navíc pes přesně vycítí váš vztah k jednotlivým lidem a podle toho se k nim bude i chovat.

Cane corso je na molossa poměrně smířlivý pes, než začne konat, přemýšlí a zvažuje. Vycítí, kdo to s ním myslí dobře a kdo ne, takže neútočí veterináře a figuranty. Cizí lidé s ním mohou v přítomnosti pána manipulovat, ale jen do jisté míry, takže se například na canisterapii nehodí.

Cane corso chrání své lidi a střeží své teritorium bez ohledu na vlastní bezpečnost či život. Je-li jeho člověk napaden, probudí se v něm pastevecký pes: brání do poslední kapky krve, bojuje na život a na smrt, pud sebezáchovy je obrovskou dávkou adrenalinu potlačen. Jediným zájmem psa je ubránit člověka a teritorium, to ostatní je pro něj vedlejší. Cane corso bojuje se stejným nasazením, s jakým bojuje středoasijec, kavkazan, anatol a další pastevci s vlky, se stejnou houževnatostí, s jakou bojuje staford či pitbul se psy. Reakce psa vždy odpovídá míře ohrožení, u psychicky zdravého psa se za žádných okolností neprojeví extrémní, tedy slepá agresivita. Cane corso není pes člověku nebezpečný. Je to typicky pracovní pes, který vždy pracoval pro člověka a s člověkem.

Cane corso je snadno vychovatelný a vycvičitelný pes. V přátelském prostředí to bude pes přátelský, nikoli však vtíravý, v cizím neutrálním prostředí bude klidný a zároveň pozorný, v cizím nepřátelském prostředí bude pozorný, ale zároveň klidný. V případě ohrožení pána pak bleskurychle přejde z klidového režimu do režimu bojového a zaútočí. Majitelé psů-obranářů nesmějí dopustit, aby se dostali do situace, kdy bude pes nucen zasáhnout.

U mnoha jedinců služebních plemen se musí vynaložit jisté úsilí, aby zaútočili na figuranta „ohrožujícího“ jej či psovoda. Odměna a trest jsou při výchově psa klíčové pomůcky, ale musí být vždy spravedlivé, přiměřené a vykonané hned.

Příslušníci plemene Cane corso se mohou věnovat nejen základnímu výcviku poslušnosti, ale díky své inteligenci a dobré cvičitelnosti i všestrannému, případně speciálnímu výcviku. Ovladatelnost je u tohoto plemene v každém případě nezbytná. Kvůli své velikosti a silně vyvinutému obrannému instinktu může neovladatelný pes způsobit svému majiteli velké problémy. Správně socializovaný a vychovaný jedinec, který zvládá alespoň základní poslušnost, je skvělým společníkem a nevyvolává žádné konflikty. Ovladatelnost svého psa si můžeme prověřit zkouškou z výkonu, například zkouškou ZZO (Zkouška základní ovladatelnosti) nebo ZOP (Základní ovladatelnost psa).

Na výcvik obran mají lidé často zkreslené a mylné názory pramenící z neznalosti principů, na kterých je tento výcvik založen. Je třeba si uvědomit skutečnost, že správně vedený trénink obran (zvláště je-li při nácviku využíváno loveckého pudu) přispívá k duševnímu a fyzickému rozvoji psa, ne k podpoře a rozvíjení jeho agresivity.

Psi, kteří se věnují sportovním obranám, nemají potřebu napadat lidi a mají to v hlavě srovnané na rozdíl od psů v tomto směru nepolíbených. Vycvičení psi vědí, že kousat se může pouze do ochranného rukávu, peška či hadru a že figurant není nepřítel, ale partner při hře, který rozpohybuje kořist (hračku) a pak se se psem o ni přetahuje (bojuje). Tato hra je v podstatě simulováním lovu kořisti. Lov je pro psa přirozená činnost, jíž si tato šelma v minulosti obstarávala obživu, a vlohy (pudy) pro lovení ve psech zůstaly. Pokud psům nedopřejeme zábavu podobnou lovu nebo lov samotný (myslivost, coursing, dostihy, dogfrisbee, flyball, sportovní obrany a podobně), mohou nejen strádat, ale z nudy vymyslet i nějakou lumpárnu, jako je lov koček, cyklistů a tak dále.

Vzhledem k fyzickým a duševním vlohám plemene cane corso se doporučuje majitelům těchto psů, věnovat se právě výcviku obran. Samozřejmě se musí jednat o majitele, kteří se se svými psy cvičí i poslušnost a stačí na ně fyzicky! Bohužel ne každý člověk si před pořízením štěněte cane corso řádně promyslí, zda bude schopen zvládnout dospělého psa a má-li duševní a fyzické předpoklady pro výchovu a výcvik daného plemene (to platí i pro jiná plemena).

Kromě loveckého pudu se při obraně může (v některých případech dokonce musí) uplatnit i pud obranný. Jde o přirozenou schopnost psa bránit sebe a svou smečku před útokem. Pokud pes reaguje na útok aktivně a snaží se útočníka zahnat či kousnout, hovoříme o takzvané aktivní obranné reakci. Pokud pes před útočníkem uteče nebo se snaží střetu s ním vyhnout, jde o takzvanou pasivní obranou reakci. Každému musí být jasné, že pes, který má sloužit nejen jako skvělý společník, ale i jako ochránce svého pána, by měl v případě napadení vykázat aktivní obrannou reakci. Pes, který nikoho bezdůvodně nenapadá, je schopen se klidně pohybovat mezi cizími lidmi a zvířaty, přičemž je schopen kdykoli zakročit, je-li jeho pán ohrožen. Není nutné při výcviku obran u cane corso rozvíjet zlobu na člověka, ale spíše se zaměřit na rozvíjení kořistnického pudu. Lov kořisti (ochranného rukávu) je pro ně skvělá zábava. Ochranu rodiny se moc učit nemusí, tu mají v sobě zakódovanou po svých předcích, kteří byli pro tuto vlastnost v Itálii po staletí chováni.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Čím krmit před a po výcviku

Nevyváženou potravou lze i ze zdravého štěněte z kvalitního chovu udělat psychicky labilního a přihlouplého tvora. Zejména v prvním roce věku psa je vyvážená potrava v patřičném množství důležitá: nervové buňky se u podvyživeného psa plně nevyvinou a špatně fungují. Špatně živený pes je neinteligentní.

Kombinace granulí a domácí stravy není vhodná, protože naruší optimální hladiny látek v granulích. Pokud štěně dostává příliš mnoho vápníku, hrozí mu osteochondróza. Pokud je ke kompletnímu krmivu přidáváno maso, tedy vlastně nadbytek fosforu, který s sebou při vyplavování z organismu bere i vápník, může zase vzniknout odvápnění, které vede k vývojovým vadám. Kombinované krmení (granule a maso s příkrmem) lze u rostoucích štěňat uplatňovat pouze po vyladění co do skladby živin, vitamínů a minerálů. Pokud se krmí kompletními krmivy, je přidávání pamlsků s obsahem vitamínu A a D a jiných vitamino-minerálních preparátů bez konzultace s veterinářem zakázáno.

Dodávání chondroprotektiv v krmivu může být výhodné při udržování zdravé kloubní chrupavky. Jsou to její přirozené stavební kameny a napomáhají udržovat zdraví a pohyblivost kloubů (přípravky Caniviton forte, Canvit Chondro Maxi, Chassoton, Alavis, Fortiflex a další). Řada výrobců již dnes tyto látky přidává přímo do granulí určených pro tuto kategorii, ale nikdy nedosahují daných potřebných limitů – je to většinou pouze „tahák na lidi“, vždy je nutné přidávat kloubní výživu i mimo takzvaně plnohodnotná granulová krmení. Pes by měl mít minimální příjem 2 000 mg glukosaminu a ne – jak uvádějí na svém krmení výrobci granulí – 160 až 260 mg.

Vysoce kvalitní živočišné proteiny jsou důležité k podpoře zdravého růstu svalů, orgánů, srsti a kůže. Nezbytný je i příjem vlákniny, který pomůže chránit citlivý zažívací systém a tím zůstane více živin ve vašem štěněti.

Přechod na krmivo pro dospělé psy

Štěňata velkých plemen dosahují dospělosti v 18–24 měsících života. V této době je vhodné přejít na krmivo pro dospělé psy. V době přechodu je vhodné míchat krmivo pro štěňata a krmivo pro dospělé psy zhruba po dobu jednoho týdne a postupně přejít z jednoho na druhé. Ze zkušeností chovatelů lze některá kompletní krmiva doporučit, ale rovněž je možné některá krmiva označit za absolutně nevhodná pro velká a gigantická plemena psů. Doporučení vždy vychází z terénních zkušeností, které jako jediné potvrdí kvalitu krmiva.

Recept

Štěňata krmit vždy do 5 měsíců granulemi (puppy large), pak postupně přecházet na krmení syrovým hrubě mletým masem (hovězí a telecí), rybami, zvěřinou, drůbežím, přidávat jednou rýži, jednou těstoviny, ovesné vločky (spařené), a doplňovat kloubní výživu. Dle zátěže přidávat psům ještě multivitamín, 1–2x týdně vynechat maso a podávat zakysané mléčné výrobky a vejce. K napájení psů používat čistou vodu nebo zelený čaj s Glukopurem, a to hlavně v zimním období. Dále 2x týdně psům dávat syrové hovězí kosti.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Temi

odkaz na článek

. Cane corso - výcvik [online]. ČeskáVeterina.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Témata


Zajímavé články

Další články k tématu jak krmit mopse

ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS