Onemocnění jater u psa

Nemoci zvířat

Zveřejněno dne 13.3.2017

Játra jsou největším orgánem dutiny břišní u psa. Skládají se ze šesti laloků a leží těsně za bránicí. Játra jsou ústředním metabolickým orgánem a zasahují do metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. Řada látek je zde vytvářena, přeměňována, řada ukládána a jiné naopak vylučovány. Játra se též podílejí na trávení potravy v tenkém střevě.

Hodnoty jaterních testů u psů

Normální hodnota erytrocytů je 5,5–8,4 T/l (= terra na litr), leukocytů 5–17 G/l (= giga na litr), trombocytů 200–500 G/l, hemoglobinu 120–180 g/l, hematokritu 40–55 % neboli 0,4–0,55 l/l, ALT 0–1 µkat/l (= mikrokatal na litr), AST 0–1 µkat/l.

Mnohá poškození jater, ať už virového, bakteriálního, nebo chemického původu, vedou k zánětu zvanému „hepatitida“. Dlouho neléčený závažný zánět může vést k tomu, že jsou zdravé jaterní buňky nahrazeny jizvovou tkání a tím ztrácí svou funkci.


Zvětšená játra u psa

Játra psů mají velkou funkční rezervu – až 80 %, a tak ke klinickým projevům dochází často až v pokročilejší fázi jejich onemocnění. Mnohdy jsou příznaky jen mírné a nespecifické. Při vážnějších poruchách můžete pozorovat nechutenství, hubnutí, apatii, únavu, slabost, zvracení, průjem či naopak zácpu, zvýšenou teplotu, žíznivost a zvýšené močení. U psů s delším trváním nemoci dochází k vyhublosti, hromadění tekutiny v dutině břišní a ke zhoršení kvality srsti. Při selhání jaterních funkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu – hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávají ledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.

Štěňátka mají obvykle větší játra, pokud jde o jejich tělesnou hmotnost v porovnání s dospělými psy. Zvětšená játra jsou nejčastěji diagnostikována u starších psů. V závislosti na příčině může rozšíření zahrnovat celá játra nebo jen jejich část. Například infekce anebo zánět mohou vést k symetrickému zvětšení jater. Také výskyt nádorů, krvácení, cysty nebo otočení jaterního laloku může vést k asymetrickému nebo fokálnímu zvětšení.

Rovněž příznaky se mohou lišit v závislosti na příčině. Zvětšení břicha je nejčastěji pozorovaným příznakem. Při vyšetření veterinář najde zvětšená játra nebo hmatatelnou hmotu v oblasti břicha. Zvětšení je obvykle pozorováno za hrudním košem a může být dokonce viditelné pouhým okem. Nicméně u obézních psů je obtížné odhalit zvětšená játra při fyzikálním vyšetření.


Příčiny onemocnění jater u psa

  • zánět jater (jaterní infekce)
  • krvácení
  • chronické onemocnění jater (cirhóza)
  • obstrukce průtoku krve játry
  • onemocnění srdce a selhání
  • jaterní neoplazie
  • dirofilariózy
  • rotace jaterního laloku kolem své osy
  • brániční kýla
  • abnormální depozice metabolických produktů v jaterní tkáni
  • nahromadění tuku v jaterní tkáni
  • tumor
  • jaterní absces
  • jaterní cysta
  • intoxikace léky

Při diagnostice jaterních onemocnění jsou kromě anamnestických údajů a klinického vyšetření velmi nápomocné zobrazovací metody. Rentgenový snímek zobrazí velikost a tvar jater. Ultrasonografické vyšetření navíc odhalí jejich vnitřní strukturu či krevní zásobení. Nezastupitelnou roli také hraje hematologické a biochemické vyšetření krve. Při podezření na infekční původ onemocnění se navíc provádějí sérologické testy, například pro diagnostiku leptospirózy.


Rakovina jater

Hemangiosarkom patří mezi druhy nádorů jater, které jsou velmi maligní a metastazující. Tento cévní nádor vychází z endoteliálních buněk (buňky, které lemují vnitřní povrch cév) a rychle se šíří prostřednictvím krevních cest, nejčastěji pak z jater do plic. V některých případech může metastazovat do mozku nebo srdce. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny. U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater.

V porovnání s fenami jsou rakovinou jater častěji poškozeni psi, ale rozdíl není dramatický. U mladých psů se rakovina jater diagnostikuje velmi zřídka. Nejčastěji jsou postiženi starší psi, obvykle psi starší 10 let.

Příznaky onemocnění

V prvním stadiu rakoviny nemusí majitel ani pes nic zaznamenat. V pozdějších fázích ale bývá pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech tlačí na plíce, může pes či fena kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi v prvních stadiích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Příznaky jsou bohužel individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Pro korektní diagnózu je nutné provést jaterní testy, kde se většinou zaznamenají jejich zvýšené hodnoty.

Příznaky onemocnění:

  • slabost, letargie
  • snížená fyzická aktivita
  • ztráta apetitu
  • ztráta hmotnosti psa
  • průjem
  • zvracení
  • nadměrná žízeň, pes moc pije
  • zvětšení jater
  • abdominální (břišní) krvácení

Léčba rakoviny u psů

Pokud je možné nádor odstranit, obvykle se tak učiní. K chemoterapii se nepřistupuje, protože u psů nebylo zjištěno, že by na rakovinu jater měla pozitivní účinky. Při další léčbě lékař doporučí léky, které by měly rychlost šíření rakoviny zpomalit. Vždy záleží na konkrétním případu, pokud je naděje, že se pes či fena zcela uzdraví, vyplatí se léky podávat (pokud na ně není pes alergicky, zvrací a podobně). Na druhou stranu, pokud již neexistuje žádná naděje, dobře si rozmyslete, zda se vyplatí poslední měsíce života psa dané medikamenty psovi podávat, když je zřejmé, že pes po podání léku zvrací, je malátný či se vyskytují další negativní jevy. A pokud už pes ztratí „jiskru v oku“, rozhodnutí o eutanazii je vždy na majiteli psa.

Psí selhání jater

Příčiny selhání jater u psů mohou být různé, vrozené, infekční, parazitární, otravy, ztučnění u obézních zvířat, nádory a další.

Projevy onemocnění

Majitel většinou začne pozorovat u svého psa s jaterním selháním zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například také křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii a mohou způsobit smrt psa.

Diagnostika se většinou provádí pomocí vyšetření krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladin těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrazvukové vyšetření, které odhalí většinou nádorové změny.

Léčba

V případě náhlého selhání jaterních funkcí se zvířeti podává dle stavu nejprve infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě záleží na zjištění příčiny onemocnění. To není v mnoha případech možné, a tak se přistupuje k ochranné léčbě jater. Ta spočívá v podávání takzvaných hepatoprotektiv, což jsou léky s příznivými účinky na jaterní buňky, a v dlouhodobém používání jaterních diet v podobě suchých nebo konzervovaných krmiv určených přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, může pes trpící zhoršením jaterních funkcí prožít ještě dlouhá léta.

Jaterní dieta u psa

Při léčbě jaterních onemocnění je velmi důležitá dieta. Jejím cílem je poskytovat dostatek živin k regeneraci jater a výživě celého organismu, ale zároveň nepřetěžovat metabolickou kapacitu jater. Ideálním řešením jsou v dnešní době komerční diety, které jsou na trhu dostupné v podobě granulí či konzerv v mnoha příchutích od mnoha výrobců. Při přípravě krmení v domácích podmínkách by měly být dodržovány tyto zásadní principy: velmi kvalitní a lehce stravitelná bílkovina, přiměřené množství tuků dodávajících energii a také chutnost, přídavek zinku, vitamínů B, C, E, K a esenciální aminokyseliny argininu. Psi s onemocněním jater by měli být krmeni několikrát denně v malých dávkách, naposledy pak v pozdních večerních hodinách. Dieta musí být chutná, neboť pes nesmí hladovět. Kromě diety jsou psům podávány léky dle konkrétního typu onemocnění: antibiotika, kortikoidy, umělá výživa.

Játra sama mají velkou schopnost regenerace, pokud příčina onemocnění pomine. Správná výživa pak hraje důležitou roli v dodávání živin potřebných k výstavbě nové jaterní tkáně.

Granule pro psy s jaterní dietou

Dietní krmiva při jaterním onemocnění psů jsou vyráběna jak v podobě suchých granulí, tak konzerv, takže bez problému můžete servírovat psovi krmení v takové formě, jakou má rád. Krmiva jsou navíc stejně chutná jako ta běžná nedietní, takže by váš pes neměl ani poznat změnu. Pravidelné užívání těchto krmiv by pak mělo vést ke zlepšení jaterních funkcí a ke snížení ukládání mědi v játrech.

Hepatosil

Hepatosil je doplněk krmiva pro psy a kočky na bázi SAM (S-adenosyl methioninu), silibininu, selenu a vitamínu E. Tento preparát podporuje správnou funkci jater.

SAM je enzym, který aktivuje transmethylaci, transsulfuraci a aminopropylaci, tedy reakce zásadní pro detoxikaci jater. Způsobuje nárůst hladiny glutathionu, což je největší fyziologický obranný mechanismus proti oxidativnímu stresu, který se podílí na patogenezi v jaterní tkáni. Navíc chrání integritu buněčných membrán a redukuje jaterní fibrózu. Silibinin je nejaktivnější flavanolignan v silymarinu, směsi různých flavonolignanů nacházejících se v ostropestřci mariánském (Silybum marianum). Zlepšuje regenerační schopnosti jater a podporuje vznik nových hepatocytů. Jako antihepatotoxický činitel brání pronikání hepatoxických látek do buněk. Rovněž omezuje jaterní fibrózu, inhibuje syntézu leukotrienů, redukuje zánětlivé procesy a má imunomodulační efekt. Selen je součástí glutathion peroxidázy – enzymu nezbytného pro redukci oxidativních poškození způsobených volnými radikály. Zlepšuje antioxidativní obranu cestou nárůstu SOD (seperoxid dismutázy) a má protizánětlivý efekt cestou snížení transkripce interleukinu 6 (IL-6). Vitamín E (α-tokoferol) ochraňuje hepatocyty proti oxidativnímu poškození a zajišťuje normální funkci jater.

Léčba

Podle doporučení veterinárního lékaře. Jedná se o doplněk krmiva, a proto může být podáván nepřetržitě i jako prevence.

Složení

Každá tableta Hepatosilu 100/10 obsahuje: 100 mg SAH, 10 mg silibininu, 5 mg vitamínu E, 6,25 mcg selenu.

Každá tableta Hepatosilu 200/20 obsahuje: 200 mg SAH, 20 mg silibininu, 10 mg vitamínu E, 12,5 mcg selenu.

Balení

Hepatosil 100/10 pro kočky a psy do 10 kg hmotnosti – krabička 30 tablet v blistrech.

Hepatosil 200/20 pro psy vážící více než 10 kg – krabička 30 tablet v blistrech.

Denní dávka

Hepatosil 100/10 pro kočky a psy do 10 kg hmotnosti:

  • 0–5 kg: 1 tableta
  • 5–10 kg: 2 tablety

Denní dávka

Hepatosil 200/20 pro psy vážící více než 10 kg:

  • 10–20 kg: 1 tableta
  • 20–30 kg: 2 tablety
  • 30–40 kg: 3 tablety
  • nad 40 kg: 4 tablety

Přípravek se bohužel již nevyrábí.

Autor: © svevi
Foto:
© Cassie J

odkaz na článek

. Onemocnění jater u psa [online]. ČeskáVeterina.cz, . .


Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 224 lidí.




sdílejte článek


Facebook   
Twitter   
Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů

Onemocneni jater

(Eva 6.5.2017 21:59)

Zdravim vsechny, novym preparatem na osetreni jater je Alavis Sammy


Počet odpovědí: 0 | Odpovědět




zajímavé články
zaměření článku


SiteMAP | RSS